Přátelství je někdy víc než láska

Pěkný egoista, je dobře, že jste to skončila a přeji Vám žít si co nejlépe podle svého !

Paní Danuše, přestože Vaše rozhodnutí přišlo až po třiceti letech, zbývá Vám jistě ještě hodně času k tomu, aby jste si našla přátele, se kterými prožijete mnoho hezkých chvil. To Vám z celého srdce přeji...

Přátelství je VĚTŠINOU víc než láska.

Nechápu ttakové žití.Manžel se ke mně přistěhoval 500km od svého bydliště,rodiny,kamarádů,,,,,.A co nejdříve jsem se snažila ho seznámit se svými kamarády a přáteli.Jen,aby se tady cítil dobře a byl i on spokojený!

"Věru těžká nemoc je, nemít žádné přátele.." To je z dětské knihy : O statečném Cibulkovi- z mojí velmi oblíbené . Takový život si vůbec nedovedu představit. To máš Danuško co dohánět !!

Danuše, vydržela jste to dlouho, ale ztratila přitom léta života, která mohla být lepší ať už byste byla sama nebo s někým jiným. Aby mi manžel vytýkal, že se bavím se sousedkou, to by bylo něco pro mne... Raději bez manžela a s přáteli, než s podobným typem. Tak ať se Vám konečně daří, hodně štěstí. P.S. láska to s Vaším manželem myslím nebyla, ta bývá totiž bez podmínek...

To jste velmi trpělivá žena, já bych to tak dlouho nevydržela. Dnes žiji sama, ale nevadí mi to zejména díky přátelům, kterých mám dost. Se svými přítelkyněmi se znám několik desítek let a jsme ve stálém styku osobně nebo po telefonu. Také má dobré vztahy s dcerami i vnoučaty. Nikdy jsme nebyli bez přátel, bez nich se přece nedá žít.

Neumím si život bez přátel představit,, sdílím nimi společné zájmy, raduji se z jejich štěstí a pomáháme si při problémech.S prvním manželem jsme měli mnoho tzv.společných přátel a kamarádů. Druhý manžel byl samotář a neměl nikoho, manželství vydrželo jen 14 měsíců.S přítelem se kterým nyní žiji je přátelský, dobře se snáší s mými přáteli a já s jeho. A tak to má být.Jsem spokojená

Za sebe to nemohu ze zkušenosti moc posoudit. Myslím, že i po stránce přátel by měl být vztah vyrovnaný. Pokud má jeden z partnerů přátele, kteří k tomu druhému nepatří a ani se mu nezamlouvají, není to dobré. Ale ne všechny dvojice mají společné přátele, většinou také dvojice. Takže pak leda zbývá, aby měl každý své vlastní přátele. Bez postranních úmyslů, bez podezřívání, bez zákazů. K tomu je potřeba velká důvěra. Já nevím, jde to vůbec?

Tak tohle bych já osobně dlouho nevydržela. Vás obdivuji, že to trvalo tak dlouho a přeji Vám spoustu skvělých přátel v životě