Cestovat sama
FOTO: autorka

Cestovat sama

15. 10. 2016

Patřím k lidem, kteří se nacestovali v životě hodně. Tím samozřejmě nechci říct, že jsem poznala půlku světa nebo alespoň navštívila více než tři desítky zemí. Mé cestování bylo z velké části spojeno s někdejším zaměstnáním učitelky němčiny, kdy jsem měla narozdíl od svých kolegyň angličtinářek možnost jezdit do tehdejší NDR, A té jsem patřičně využila. Zúčastnila jsem se několika jazykových kurzů pro učitele němčiny ze socialistických zemí nebo jsem doprovázela vybrané žáky při letním výměnném pobytu.

Jako pozdější archivářka jsem dostala opravdu vzácnou šanci reprezentovat vojenský archiv v řadě míst v Evropě, a to v rámci archivních výročních zasedání či konferencí, na něž jsem jezdila od nás jediná, nebo jsem fungovala jako doprovod svých nadřízených při oficiálních návštěvách. Několikrát jsem také bádala v německých archivech. Cestování se tedy pro mě stalo do určité míry rutinou.

Pokud jsem jela pracovně, měla jsem své úkoly a pevný program, tudíž mi příliš mnoho volného času nezbylo. Nemusela jsem se ale na druhou stranu starat o cestovní formality, které mi vyřídil zaměstnavatel. I tak se mi však v několika případech stalo, že jsem se dostala do nestandardní situace, kterou jsem musela na místě řešit. Ve dvou nebo ve skupině by to jistě bylo psychicky méně náročné.

Zvláštní kategorií jsou mé cesty na dovolenou do ciziny. Musím konstatovat, že kromě jedné dovolené v Rumunsku před 43 lety, kdy jsme jely se sestrou, a jednoho ze dvou zájezdů do Tunisu, na němž jsem byla s někdejší známou, jsem odjakživa a vždy jezdila výhradně sama.

Proč jezdím sama? Na jednu stranu z nutnosti, na druhou stranu z vlastního rozhodnutí. Kdybych měla partnera, jehož by bavilo cestovat stejně jako mě, určitě bych se nezdráhala jet společně. Se sestrou, s kterou si jinak rozumíme dobře, společně nejezdíme, protože by se neměl kdo postarat o tři domácí kočky. A navíc ona odmítá vlézt do letadla, zatímco já nesnáším dlouhou cestu autobusem.

Tedy, cestovat na dovolenou sama je pro mě obvyklé, a kdyby mi to skutečně nevyhovovalo, asi bych takto nejezdila už léta.

Jaké má individuální cestování pro mě plusy?

Jsem účastnicí organizovaného zájezdu s cestovní kanceláří, to znamená, že mám zajištěnou cestu i ubytování a stravování podle nabídky. V dané destinaci si mohu nebo nemusím přikoupit fakultativní výlety. Když na to přijde, mohu si tam udělat program zcela podle svého - koupit si výlet s některou místní CK nebo se někam nepříliš daleko dopravit sama linkovým autobusem nebo pouze courat v místě pobytu a lenošit, což mě ovšem dlouho nebaví. Mohu za příplatek mít svůj jednolůžkový pokoj, který nemusím sdílet s nikým neznámým, takže mohu jít spát i vstávat podle svého. Hlavně spánek je pro mě důležitý. Potřebuji zkrátka své soukromí, tak, jak jsem na to zvyklá z domova.

A jaké jsou minusy?

Co se týče dodržování časů, kam se dopravit, kde čekat, musím se spoléhat jedině na sebe. Za svůj jednolůžkový pokoj (kromě naprostých výjimek, kdy některé hotely mimo sezónu příplatek nepožadují) musím pochopitelně zaplatit víc, a je třeba říct, že někdy jdou příplatky do několika tisíců, proto občas volím hotel i podle toho. Při odbavení se mi většinou stává, že mě posadí v letadle na zbylé sedadlo do uličky vedle dvojice, takže z krajiny pod námi nevidím ani za hezkého počasí nic. V jídelně hotelu si, pokud se s někým nepoznám na pár dní trochu víc, musím sednout k nějaké dvojici či partě. Jen výjimečně je v restauraci tolik místa nebo přijdu tak brzy, že sedím sama. Obdobné je to i se sousedem v autobuse při výletech. Největším problémem však zůstává večerní program. Po večeři, která je od 19 hodin, už je (jezdím mimo sezónu) poměrně šero. Na ulici pro mě není bezpečno, do baru sama nejdu, mobilní internet nemám a místní televize mě nezajímá. A tak si pouze čtu a chodím brzy spát, zatímco většina lidí se ještě baví. Jen výjimečně je v hotelu večerní program pro všechny zájemce z výpravy.

Když to tedy shrnu, je to něco za něco. Taková svoboda s ručením omezeným. Jsem si jistá, že většina žen by takovou dovolenou odmítla. Vůbec se jim nedivím. Neznám až na výjimky další ženy, které cestují samy. Když ne s partnerem, tedy se domluví kamarádky. To ale u mě není obvyklé. Po jediné nepříliš dobré zkušenosti s někdejší známou to už raději nerisknu.  Lidé mohou mít odlišné nároky na denní režim i na plány během pobytu a může mezi nimi docházet k neshodám a následně k pokaženému dojmu z celé dovolené. Pokud ve výpravě poznám někoho, kdo je také sám, občas se stane, že si padneme do oka a pak nějakou akci podnikneme společně.

Věřím, že své individuální cestování na dovolenou si ještě nějakou dobu zachovám. Není to však opravdu běžné, chce to značnou samostatnost a někdy i kus odvahy, alespoň částečnou znalost světového jazyka, nejlépe angličtiny, a určitě i celkem vyhovující zdravotní stav. Po této stránce se ale každý z nás, kteří jsme single, určitě zná a podle toho rozhodne nejlépe sám.

Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marcela Pivcová
Zuzka na mne už prozradila jeden z důvodů, proč necestuji - tedy aspoň ne do ciziny. Další důvod je ten, že nechci cestovat sama a s tím už jsou spojena další NE. Přátelé (či přítelkyně) cestují téměř vždy letadlem, a pokud by někdo z nich zvolil autobus, bude to takový "toulavý autobus" nejméně na tři týdny do několika zemí Evropy - navíc dotyčná "cestovací" kamarádka už Evropu projela křížem krážem a volí letadlo a mnohem vzdálenější cizinu. Vadí mi i nedostatečné vybavení cizím jazykem - angličtinu jsme ve škole nikdy neměli a němčina nebo ruština by mi většinou nestačily. Takže: léto na jihu Čech a někdy o víkendu na jeden den - kousek od hranic.
Blanka Hlobilová
Náš kolega v práci je opravdovým, samostatným cestovatelem se vším všudy. Vždy tvrdě celý rok pracuje a pak vyráží do světa. Sám, bez cestovní kanceláře. Jen s malým batohem na zádech, bez fotoaparátu. Vybere si pro něj zajímavou destinaci / ne žádné dovolenkové letovisko /. Zamluví letenku a letí. Většinou na 1 měsíc.Takto již procestoval Ameriku, Severní i Jižní, Austrálii, Nový Zéland, Indii, Čínu, Vietnam, nechtěla bych na něco zapomenout. A tak cestuje po těchto státech sám a sám. Zajišťuje si sám jídlo, nocleh, dopravu. Občas se s námi spojí přes Internet a podá zprávu o tom, že je živ a zdráv. Po šťastném návratu vypráví. To stojí za to! Zrovna plánuje Brazílii.
Jaroslava Handlová
Ještě jsem zapomněla napsat, jak moc se mi líbí ta Tvoje fotka v bílém tričku. Nazvala bych ji Dvě kočky v jednom triku. (A hned už tam nejsi sama).
Jaroslava Handlová
Zuzko, naprosto souhlasím s plusy i mínusy, které jsi v článku uvedla. Mám to podobně. Cestování bylo mým koníčkem již od mládí a během posledních 25 let se mi proměnilo v zaměstnání i můj životní styl. Zvykla jsem si vyjíždět nebo odlétat velmi často úplně sama do naprosto neznámých míst. Baví mě poznávat krajinné zajímavosti, historické památky a odlišnosti života lidí v cizině. Nepopírám, že občas se mi zasteskne, že nádherné zážitky neprožívám s někým z mých nejbližších. Pak si vždy vzpomenu na citát: „važ si toho, čeho jsi dosáhla a věz, že někdy je štěstí nemít všechno, co bys chtěla!“ Tak Ti přeji hodně příjemných cestovatelských zážitků bez ohledu na to, zda pojedeš sama, nebo s někým.
Lubomír Müller
Zuzko, pěkné nahlédnutí do duše cestovatelky. Ale že by osamocené cestovatelky? To nikoliv. Cestovat sama znamená cestovat sama, nikoliv s organizovanou cestovkou obklopena dalšími úřastníky zájezdu. Teprve cestování "na blind", jak se říká, sám se sebou, má vůni opravdového poznávání krajin, lidí, sebe. Ale pro ženy je málokdy vhodné, to je pravda. A pak - ono to cestování sám má jednu nevýhodu - cestovní štěstí sdílené s někým je dvojnásobné štěstí. Takže přeci jen s organizovaným zájezdem to není tak špatné. Člověk jede sám a vlastně není sám, takže se o štěstí z nových zemí může s někým podělit. Držím Ti palce do dalších cest.
Hana Šimková
Souhlasím s rozborem povahy Zuzanky od pana Jiřího a ten to určitě musí vědět, a vůbec se jejímu cestování nedivím.Já jsem cestovala jenom jednou do Francie, nevybavená jazykem žádným a málem jsem se nevrátila. Sedím tedy doma a čtu si kam všude všichni jezdíte a vůbec mě nerozdírá závist(teď trošku lžu).
Eva Krausová
Zuzko, jsem také nucena někdy cestovat sama, ale nějak v poslední době raději zážitky sdílím hlavně s mým kamarádem, ale to jde jen o výlety zatím. Do ciziny bych se ale sama nevydala asi už proto, že neovládám jazyky... Ale já mám stejně nejraději naši krásnou zem, a to hlavně hory Šumavu. A vlastně nyní bych už sama necestovala, vzala bych si sebou mou feknu Meginku. S mamkou jsme dřív cestovaly také s fenkou Baruškou a jí se to moc líbilo. Dokonce s námi jela i na lanovce. Ono je někdy dobré mít soukromí a nebýt na tom druhém závislý, ale pokud je super kamarád nebo kamarádka, také to nemá chybu. Posedět veřer, dát si spolu sklenku vínka ap. Nejdůležitější je poznávat a žít ať už sám, či s někým.
Zuzana Pivcová
Velmi si vážím vašich uveřejněných rozdílných názorů, které vlastně potvrzují to, co jsem uvedla v závěru, totiž, že každý si vybere nejlépe sám podle toho, co mu vyhovuje.
Oldřich Čepelka
To byl popis, nebo vyznání? Asi obojí. A fotky docela upřímné. Je vidět, že jste prostě - jak by řekli Slováci - svojská. A já bych vám někdy záviděl, že na dovolenou cestujete sama... Rozdílné zájmy a schopnosti se někdy v páru nemusí doplňovat, nýbrž křížit.
Marie Magdalena Klosová
Jestliže člověk rád cestuje a poznává nové věci a lidi,tak prostě cestuje.Kdybych po svém muži,který byl ideálním společníkem na cestách,nepotkala svého nynějšího partnera se stejnou chutí cestovat,byla jsem odhodlána jezdit po světě sama.Tak Ti přeji ještě hodně pěkných a zajímavých cest.mm

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.