O rodiče se postaráme. Ale zvládneme to?

Ještě dodatek: Bydlením v Pečováku jsem s rodinami dětí přesto zůstala v blízkém a stálém kontaktu. Žijí ve stejném městě - jedna rodina na začátku, druhá na konci a já uprostřed našeho nevelkého městečka -.auta, kola nebo "pěškobus" nás spojují.

Hanka Praglová to vystihla přesně. My jsme se staraly o mamku se sestrou. Práci jsme měli doma, vstávali ve 3 hodiny ráno, abychom zvládly udělat zakázku včas. V půl sedmé se šla jedna postarat o máti, Umýt, dát léky píchnout inzulin, dát snídani, postavit na oběd, Pak jsme se vystřídaly. K lékařům jsme jezdily obě. Postarat se o své nemocné rodiče je velmi náročné a pro jednoho asi nemožné, ale kdybych se dostala znova do této situace, zvolila bych si stejnou cestu. Rodiče nejsou nepotřebný hadr, který můžeme odložit jako kus nepotřebného nábytku.

Za těch 6 r., co žiji v Pečováku, jsem naprosto spokojená. Podmínky: Byt v přízemí a v klid.části mám splněny (garzonka s velkým oknem-plným květin - do zahrady, vidím i na altán se svou trojkolkou). Je nás tu cca 25 obyvatel, odejít můžeme kdykoliv, kamkoliv (dokud to jde) - kdo chce, může -ale nemusí!! - sdělit pečovatelkám. Několik zdejších "drben" vynechávám, s ostatními si v pohodě promluvím. To, že jsem stihla naučit PC/internet je taky fajn - prostě neměnila bych!

Moje známá dala svůj a tatínkův byt vnoučkům a šla s ním do pečovateláku. Byla tam tak nešťastná, všechny služby stejně musela platit, byla odříznutá od života a tatínek tam taky rád nebyl, nestýkal se s ostatními , byl ještě více uzavřený do sebe. Ona tam tak zestárla....Já měla tatínka- ještě s mamkou jsme ho doprovodili do konce a s maminkou to šlo čtyři měsíce taky strmě dolů. Než se sežene nějaká pomoc... ta byrokracie a papírování, lítání po doktorech, potřebný člověk mezitím umře...

P.S. do LDNky bych maminku nikdy nedala. S něčím takovým bych nemohla žít... Raději bych se vzdala i práce a starala se o ni 24 hod. denně.

Zvládne to každý, pokud chce. Co já bych za to dala, kdyby mi péče o maminku byla umožněna...

I přesto, že na své stáří jsem myslela včas! a již 6 r. žiji v Domě s pečovat.službou, mám ještě jednu myšlenku: Kdyby developeři, kteří staví nové domy, vybudovali v jejich přízemí a klidové části vždy několik malých bytů, garsonek. Pak upřednostnit nové bydlení těm, kteří by "s sebou" potřebovali vzít své seniory - mít je blízko, ale zvlášť = zachovat rozumný generační odstup, ale v případě nutnosti pak - třeba s pomocí terénní služby - možnost péče.

Jelikož manželka je rehabilitační sestra měl jsem několikrát možnost vidět domovy důchodců, byty seniorů a prostě řečeno i když máme dost nakročeno ve světě o péči seniorů, tak stále je to zoufalé a málo. Ještě jsou tu případy kdy rodiče v 70 a 80 letech se starají o invalidní a nemohoucí děti. Nemluvě o seniorech co zůstali zcela sami. Dcera taky pomáhala těmto lidem, ale bylo to ta fyzicky a psychicky náročné na jednu osobu.

Jana Kollinová - nezvládne to každý. Sestra si vzala k sobě matku, jezdil jí pomáhat i bratr. Já bydlela na druhém konci republiky, jezdila jsem domů sporadicky. V krizové situaci jsem si dočasně vzala matku i k sobě, pracovala jsem v DD, matku jsem měla na tzv. přechodném pobytu, protože sama být nemohla a já do práce MUSELA. Matka se zhoršovala psychicky i tělesně, v sestra se téměř zhroutila, nakonec matka stejně přes péči sestry i bratra musela do DD, protože za ní skoro každý druhý - třetí den jezdila RZP. Kamarádka měla matku, která trpěla stařeckou demencí. Vzala ji k sobě do bytu, ale stará paní běžně utíkala. Při tom kamarádka i její manžel byli oba zaměstnaní, měli tři děti a všechny ve škole. Z jednoho platu by je prostě neuživili. Jak chcete řešit tyhle případy? Odsouzením, jako moji sestru i kamarádku odsuzovali příbuzní, kteří se do péče nijak nezapojili? Vy jste to zvládna, chvála vám. Ale neodsuzujte ostatní, když do toho nevidíte.

Tuto situaci posoudit nemohu. Nevím však, jestli někdo, kdo je sám v seniorském věku a není zdravotně v pořádku, by zvládl péči o 90-letého nemohoucího rodiče. Tady asi láska a obětavost nestačí. Jenže pokud nejsou peníze, na pečovatelskou službu, pak nevím....