Kočičí rapsodie

Paní Eleno, pokud mi nevěříte ani slovo jako pan Libor... otázka zní: Tak proč mně čtete a reagujete? Asi vás zklamu. Vše je pravda i detaily. Je to muj deník života, který jsem jako knihu vydal. Vše jsem prožil zažil tak, jak píši. Místa , čas, pohled na vše tenkrát... reakce lidí. Hezké dny.

Pane Procházko, vaše články mají vtip, spád, ale myslím si, že to nejsou všechny vaše zážitky. Tak jak píše Libor, nevěřím vám ani slovo. A pokud se pletu a je to váš zážitek, tak to musíte mít velmi silný žaludek. Ten můj se obrací jen při představě :-( Kočky nemám ráda.

Já teda kočky opravdu nemusím, ba ani nesmím, jsem na jejich chlupy hodně alergická...divím se, žes tam vydržel celou noc...já bych zdrhala hned mezi dveřmi

Pane Romane, kočky za všechny problémy, které tu způsobily, bohužel nemohou, to jen jejich nová "majitelka" přecenila své možnosti. Mí tři chlupáči se dají i v bytě zvládnout - ale už i s těmi je dost práce.

Některé pražské radnice nechaly pochytat toulavé kočky, uhradily jejich kastraci - a pak je znovu pustily do původních míst. Lidé je pak dál mohou třeba krmit, ale jejich počet je už regulován. Tento postup je -myslím- správný i svědomitý.

Článek je vtipný jako ty předešlé. Já sama chovám kočky celý život, ale 1 nebo dvě. Na víc bych si netroufla. Mám je samozřejmně kastrované a v perfektní čistotě, tak rozhodně nejsou nijak cítit. Ta paní, která se tak ochotně stará o pouliční kočky, je mírně řečeno "střelená" a nijak jim neprospívá, když je nenechá kastrovat a nevadí jí jejich počet. Takové jednání je vlastně trestuhodné a všichni myslící chovatelé ho zavrhují. Tématem dne v tomto problému je kastrace, aby se počet toulavých a zbědovaných koček snižoval. Obdivuji Vás, že jste se nechal zlákat na noc, mne by v tomto případě nezlákal ani Alain Delon.

Libore, věřte nevěřte... Ale jo, máte pravdu.. Nebyli to kočky, ale mamuti.

Lidko, proč ne, je to a byl život, a že jsem ho měl a mam pestrý na zážitky... někdy neskutečné. Ale byli i takové, že dost lidí říkalo, že by to nezvladli... a musel jsem vydržet. I když byli chvíle...brrrr.

Romčo, pěkně napsané!!!

Romane, to jsou bezvadné zkušenosti a jsi dobrý, že se s námi o ně podělíš. Mňau, mňau...