Naše zahrada
FOTO: autor

Naše zahrada

17. 10. 2016

To vy máte zahradu pěknou, pěstěnou, obhospodařovanou a odplevelovanou. Staráte se o ni, sečete, sázíte, hrabete, klestíte. Prořezáváte, přihnojujete, prokypřujete a předpěstováváte. Zaléváte, trháte, sklízíte. S výsledkem se můžete kochat a vytahovat.

My až tak moc ne. To víte, stará není, aspoň to říká moje… mladá. Vznikla před pouhými osmi lety, dřív tu bylo pole nebo louka, už sám nevím. Koupili jsme ji, abychom měli něco kolem domku. Proč není tak hezká jako ta vaše? Dílem se nám nechce, dílem nemůžeme. A tak jsou kdysi tak hezké smrčky obklíčeny neproniknutelnou svídou, trávník je mnohem víc mechník a po všech stromech a keřích nám lezou svlačce. Ani těm slimákům se k nám letos moc nechtělo.

Včera jsem se celou zahradou pomalu prošel a počítal nutné zásahy. Vzadu třeba máme kompost, ještě neviděl rýč. Vedle jsou kamčatské borůvky a ty patří vykopat, protože nám nejdou, kdežto ty kanadské vedle nich rodí jak blázen. Ale už je zachvacuje svlačec a všelijaké anonymní roští. Ještě kousek dál se pěkně rozrůstá nějaké ozdobné trní. Fakt se vyvíjí dobře, jen tak trochu do cesty, a protože jsme zapomněli, jak se správně jmenuje, říkáme mu Počkejchvilku.

Jak snadno byste nám mohli spílat, že se o zahradu nestaráme. Nám to taky není jedno. Tak třeba zrovna teď bych mohl bojovat s Počkejchvilku, a místo toho píšu tohle. Ale většinou je něco důležitějšího na práci, jindy to nedovolí záda nebo rameno, však to znáte. Jenomže nám je hlavně hezky, když se vůbec můžeme podívat z okna a ty keře a stromy tam jsou. I ty mechy. Nakonec ta příroda si trochu bere, co jsme jí vzali. Je dobré, když se můžeme smířit s tím, co je, a netrápit se (trochu ano!).

Říká se: Kéž bys měl sílu smířit se s tím, co změnit nemůžeš, a poprat se s tím, co změnit můžeš. A ještě rozum, abys obojí od sebe rozeznal. Ale já bych přece jenom dodal: nehoň se za vším, co můžeš změnit. Smiř se občas i s něčím, s čím by ses poprat mohl, ale nemáš dost času (kvůli jiným věcem a hlavně lidem), nebo riskuješ hexnšus nebo budeš mít v tu chvíli lepší pocit z odpočívání než z té práce. Uč se nebláznit, nehonit se. Už nejsi mladý lev. Polev.

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František Komín
Mluvíte mi z duše vy i ty komentáře. Naše zahrada není nová, ale o to je to horší, protože jsme ji zdědili i se spoustou ovocných stromů. Místo Počkejchvilku se nám podél plotu rozrůstá do stále větší šířky pámelník, trávu jsme donedávna nestíhali sekat. Teď v důchodu je to o něco lepší, ale i tak by toho tam bylo na práci víc, než se stihne udělat.
Oldřich Čepelka
Krása, ty vaše komentáře! :-) Jitka, Zuzana a další. Přesně do mých pocitů a postojů k zahradě se trefila Libuše. A Hana Lancová - ta mě rozesmála nahlas. Zase si všichni napíšem.
Jitka Havlová
Pane Oldo tenhle článek mě moc potěšil! Naše vnučka chodila na kanadské borůvky celé léto a že jsou zaplevelené záhony jí bylo fuk. A my už máme dost rozumu na to, abychom se radovali z toho, že máme naše blízké kolem sebe a neodrazovali jsme je tím, že teď zrovna na ně nemáme čas, protože musíme támhleto sekat a támhleto plít a támhleto rýpat....
Libor Farský
Mluvíte mi z duše.
Zuzana Pivcová
Pro tohle mám pochopení. My jsme byly městské děti a pak jsme se podle rozhodnutí maminky odstěhovaly téměř na venkov do chalupy s bývalými hospodářskými budovami.. Poloha domu a okolí bylo hezké, ale údržba včetně zahrady byla nad naše síly. A to si ještě jednou maminka vymyslela, že budeme pěstovat brambory na záhumenku. O prázdninách jsem pak trávila hodiny na parném slunci a sbírala mandelinky. Stejně skoro všechno sežraly. V současnosti nám chalupu perfektně udržuje pán, který je fit důchodce. To je rozdíl!!
Libuše Křapová
Ano, tomu rozumím. Mám ráda svou zahradu, ale taky dělám jen to, co stíhám a na co zrovna mám chuť. Nebo spíše náladu. Záhonky na zeleninu ryji tempem tři - čtyři řádky za den, plevelím jen po dešti a když už není vidět, co by tam bylo původně zasázeno..., no a co? Já ji mám pro zábavu a pro potěšení, ne jako nutnost. Až nebudu moci, nechám záhony zarůst trávou, na sečení si pozvu "hodinového manžela" (už jsem tady tu službu měla na drobné opravy, můžu doporučit), a bude to. Ale budu pořád slýchat zpívat ptáky ve větvích staré hrušky či slivoní, dívat se na prohýbající se koruny smrků v lese za zahradou souseda, dýchat čistý vzduch na dvoře.
Jana Šenbergerová
Také jsem se těšila na fotografie ... Je hezké starat se, ale jen potud, pokud se nestanu otrokem zahrady, domácího mazlíčka, různých očekávání či vlastní pošetilosti. :-) S posledním odstavcem plně souhlasím.
Jarmila Komberec Jakubcová
Škoda že nejsou u článku fotky vaší zahrady
Hana Lancová
Čekala jsem více fotek Vaší přírodní zahrady. Ta jediná úvodní vypadala tak nadějně. :-)))
Karel Boháček
Mám velkou zahradu, vše možné pěstuji a roste tu, okrasná zahrada, sad. Bojím se toho okamžiku, kdy nebudu z fyzických sil stíhat . Synům to nic neříká a dcera je daleko. Bude to asi bolet....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.