Život
FOTO: autorka

Život

12. 11. 2016

Život mě svléká z kůže
a nic mi nepomůže,
on už se nezastaví,
pádí jak nedočkavý.

Kreslí mi ostré vrásky,
dráždí mě bez nadsázky,
když smutním bez naděje,
jenom se pousměje.

Skřípne mě mezi dveřmi
a zas mi šeptá: Věř mi,
když se pak záhy stmívá,
říká: Pojď, přihořívá.

Putuje se mnou světem,
oslní světlometem,
řeže jak voda slaná,
písnička obehraná.

Má to však jeden háček,
je to můj jedináček,
a ač se občas přeme,
stále se milujeme.


Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lubomír Müller
Zuzko, text, který opět "podlehne" hudebnímu zpracování. Má v sobě příchuť kabaretní melodie, je vážný, ale přesto burleskní. Díky za něj ♥
Hana Rypáčková
Umíš verše tepat...
Marie Magdalena Klosová
Je to tak.mm
Ilona Erika Kolář
Krásné vyznání
ivana kosťunová
Můj život se ke mne chová stejně, ale dokáže i překvapit
Jana Šenbergerová
Nádherné vyznání životu, každý muž by mu mohl závidět.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.