Úvaha: Na okraji civilizace?

Já jsem taky z té staré školy. Ale když tu čtu tyhle články, tak nevím kde jsem celý život bydlel. Ano, dřív bylo běžné, že si domácnosti ledacos pěstovaly sami. Zvláště na vesnicích či menších městech. Brambory jsme zásadně na spotřebu nekupovali. byly vlastní. Ano, vajíčka se skladovala v těch velkých lahvích spolu s vápnem. Byl to tehdy způsob uchování.A navíc vajčka byla vesměs vlastní. V obchodě se moc nekupovala.A maso? Doma jsme měii kromě slepic i králíky a další. A to jsme nebyli v žádném JZD, kde lidi měli další možnosti. Zabíjačka nebyla vzácností. A zelenina byla vlastní. Problém bylo , že nebyly tak ve velkém třeba ledničky či mrazáky. Prostě to nesla nějak doba, ale vše se měnilo, ne však převratem.

Také záleželo, kde člověk bydlel. Lépe byla zásobovaná velká města. V menších se nedostatkové zboží ani nedostalo do běžného prodeje. Malé přidělené množství skončilo pod pultem pro známé, ale ta radost, když se přesto podařilo něco sehnat. Jezdili jsme na výstavu Země živitelka, tam vystáli fronty na ovoce a jiné dobroty a tuto kořist táhli domů dětem.

Své zkušenosti jsem už napsala v předešlém článku o nakupování v supermarketech. Je takové rčení, že co oči nevidí, po tom srdce neželí. Dá se to použít i na minulou dobu. Mnoho věcí, potravin a jiných výdobytků jsme neznali, a proto jsme se bez nich obešli a vůbec nám to nepřišlo.Maminka uvařila chutné jídlo z toho, co bylo. Musím přiznat, že je teď mnohem větší výběr zeleniny, která dřív na pultech nebyla,tak si ji většina národa pěstovala na zahrádkách u domků či na chalupě. Nedávno jsem četla, že se k tomu lidé opět vracejí, protože jsou nespokojení s kvalitou na pultech.

Zuzko, nevím, co k tomu napsat. Jsme snad stejně staré, ale já jsem nestrádala. Nedostatek mne naučil šít, pěstovat, manuálně pracovat.

Máš pravdu.Jídlo nebylo samo sebou. Když jsme bydleli v Praze - živili nás příbuzní z venkova. A tady jsme si vyhledali soukromé zemědělce, kteří potřebovali každou korunu a rádi výpěstky a mléko , chleba prodali. Brambory jsme měli až z Václavova od Koryty, ale mléko a chleba z Radošovic .Vajíčka se nakládala do vápna a nudle se tvořily do foroty. Zelí v sudě a cibule v copech. Maminka se nejvíc bála hladu, když ho za války zažila. Nesnáším plýtvání potravinami.