Každý rok před Vánoci se odehrává v televizních stanicích boj o to, která nasadí ty nejlepší pohádky a přitáhne co nejvíce diváků. Mladých, středního věku i těch nejstarších. Statistiky mluví jasně, na pohádky se prý díváme, ať je nám deset nebo osmdesát. Je to tak?
Nedávno se kvůli pohádkám dvě dámy přímo pohádaly. Sedmdesátiletá Hana tvrdí: „Mám pokaždé o Vánocích pocit, že si televize myslí, jsme úplně senilní a zapomeneme, že většinu pohádek vysílaly loni, předloni, předpředloni. I ty, které jsem měla ráda, se mi zhnusily neustálým opakováním. I moje desetiletá sousedka už loni řekla, že ji neustále opakující se Popelka otravuje. Řekla, že ji už viděla pětkrát a raději si pustí něco na notebooku.“
Její pětašedesátiletá přítelkyně oponuje, že se naopak o Vánocích pokaždé na Tři oříšky pro Popelku těší. „Mrazíka si dám klidně třeba po dvacáté, stejně tak Popelku, Pyšnou princeznu. Na nové pohádky se prakticky nedívám, na ty staré pořád dokola. Nedovedu si bez nich Vánoce představit a štve mě, že vnoučata místo koukání na krásné české pohádky koukají o Vánocích do tabletů.“
Televizní stanice mají jasný cíl: Natočit nějakou, která bude tak úspěšná jako tyto staré divácké hity. Otázkou je, zda se na ně pořád dokola opravdu díváme s nadšením nebo s podivným pocitem, že se to tak patří, že se to o Vánocích prostě dělá. Je listopad a už to začíná. Televize zveřejňují své vánoční programy a tvrdí, že ten letošní a jejich bude prostě absolutně úžasný.
„Vánoční pohádky se staly tradiční součástí svátků pro miliony diváků,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák. „Každý rok si na vánočním programu dáváme extrémně záležet. Letos se nám podařilo natočit čtyři nové příběhy. Vznikly tak klasické rodinné filmy, které navazují na téměř třicetiletou tradici,“ vysvětluje. A tak nás Česká televize letos chce ohromovat pohádkou s názvem Pravý rytíř, kde se kromě nových neokoukaných mladých herců má ukázat například Jiří Korn či Jaromír Hanzlík.
Další novinkou má být nově zpracovaný příběh o Zlatovlásce. A k nim přidají spoustu repríz. Každopádně je třeba se připravit, že se na nás už nyní v listopadu budou z televize valit hromady sladkých upoutávek na vánoční programy a neméně vánočně laděných více či méně vkusných reklam. Paradoxní je, že právě herci, na které se údajně tak rádi stále dokola o Vánocích díváme, o těch svých rolích v stále omílaných pohádkách nechtějí ani slyšet.
„Prosím, hlavně se mě neptejte na Pyšnou princeznu,“ říká herečka Alena Vránová. „Samozřejmě bych na jedné straně měla mít radost, že se ten film lidem líbí, na druhé straně nechápu, koho to ještě může bavit, když to všichni viděli mnohokrát a bylo o tom mnohokrát napsáno.“ Když ji někdo požádá, aby vyprávěla historky z natáčení, tato elegantní a zdrženlivá dáma má evidentně co dělat, aby ho neposlala někam. Stejně je na tom Libuše Šafránková. „Každý rok před Vánocemi se děsím, kdo se mě zase bude ptát na Popelku,“ říká. Tak si to užijme, čas vánočních kýčů a pohádek se blíží. V televizích vypuká hon na nás diváky.
Co si o tom myslíte? Těšíte se na pohádky, které každoročně koncem roku televizní stanice zaplavují nebo jdou mimo vás? Jak si představujete ideální televizní vánoční program? A patří vůbec televize k Vánocům nebo je raději trávíte bez ní?
