Ilustrační foto: pixabay.com

Svatomartinská husa

17. 11. 2016

Můj příběh

Autor: Miloš Nekvasil

Hodnocení:

(4.5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 17.11.2016 13:22

Váš svérazný humor mne tentokrát pobavil.Jednou jsem husu pekla dva dny a stejně nezměkla. Možná,že už tehdy byla polská.

Ladislav Vesecký 17.11.2016 13:13

Pene, něco tak legračního jsem už dlouho nečetl. Husa se nepeče 2.5 hododiny. Podle starého babského receptu minimálně osm hodin. Nepopsal jste, jak dopadlo to zelí. Fenykl si do zelí neumím představit. Za ty " prachy" mám celou husu od Poláku celou a chlazenou.

Eva Balúchová 17.11.2016 13:06

Mě článek nepřijde nechutný,pobavil mě.

Květoslava HOUDKOVÁ 17.11.2016 13:04

Po přečtění tohoto článku se "í"čkaři možná i pozvrací. Příště si opečte kousek vola (nemusíte ani kupovat - odřízněte od sebe).

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá