Sekery

Jano, Jaroslavo, Zuzano, díky za souznění. Karlovi musím přiznat, že vím, že se už lesy nekácí sekerou, dokonce jsem přišel na tu mýtinu, když už tam nikdo nebyl, ale to víte, básník...

Smutné, ale bohužel pravdivé.

Ono stačí, když vodáci upytlačí břízy na oheň.Berou to právě sekyrou...Hezká báseň ze života..A plná citu.

Nezáleží na tom, jakým nástrojem se stromy likvidují, ale proč. Mám více špatných zkušeností, ale jedna je neodpustitelná: když jsme se natěšeně přijeli podívat na les, který byl matce navrácen v restituci, byl náhle vykácen, ačkoliv měsíc před tím tam ještě byly vzrostlé stromy. Pachatel neznámý. Přestože už je to víc jak 10 let, tak smutek a bezmocnost zůstává.

Kdepak sekery Čepelko - to jsi zaspal dobu , ale vystihl jsi to velmi dobře. Mně mrzí, že dřevo jde ponejvíc na export.

Největší šok jsem snad zažila letos v Janských Lázních, když jsem místo nádherného lesa plného hub našla nepřístupný prales s hromadami větví a žalující pařezy.

Je obdivuhodné, že takovouto situaci dokážete tak intenzivně nejen prožívat, ale i vložit do veršů.

Také je mi smutno, když vidím, jak u nás řádí nejen kůrovec, ale i dřevorubci. Pro mě velmi aktuální a hezky zpracované téma.

Ano - bývala výzva "Šetřme naše lesy" - dnes na tu spoustu papírových nesmyslů se spotřebuje dřeva mnoho - lesy mizí a nesmějí ani zašumět !!