Napsali mi z jednoho učiliště, jak se jim hodily výukové pomůcky, které jsme před pár lety vymysleli v našem projektu s podivným názvem AntiXeno. Tak jsem si řekl, že by nebylo špatné, kdyby se o tom dozvěděli i moji (mezitím už dobří :-) ) známí z i60.
Jednou částí projektu byla tvorba krátkých, většinou minutových videoklipů. Dělali si je sami studenti pod vedením učitelů. My jim poskytli kamery, střižny, dali školení. Chtěli jsme, aby v hodinách občanské nauky, dějepisu nebo vědy o společnosti nezůstali jen pasivními příjemci poznatků, ale mohli do výuky aktivně zasáhnout. Videoklipy byly základem věci.
Tenhle vytvořili studenti soukromé střední podnikatelské školy z České Lípy a nazvali ho – PASTELKA. Podívejte se, jak jednoduše se vyjádřili k tak složité věci: http://bit.ly/2fvqclh . (Toho bit.ly se neobávejte, je to jen zkratka, v tomto případě zkratka portálu YouTube, kterou všichni běžně používají.)
A trochu odlehčené a vtipné video ŠATY – klip studentů Waldorfské školy v Semilech: http://bit.ly/2gkb07P .
Dělali jsme i hrozně smutný videa, protože jsme chtěli upozornit mladé lidi na velké problémy tohoto světa (je to moje adaptace známé prezentace, použil jsem hudbu J. S. Bacha.). Klip se jmenuje 1945 a najdete jej na http://bit.ly/2gEq0C1 či 1945 . Při promítání v sále narvaném studenty bylo naprosté ticho. Podobně i při některých dalších.
A takhle zpracovali námět do jednominutového klipu studenti elektrotechnické průmyslovky z Dobrušky: http://bit.ly/2fsERu8. Jen vůl nedá přednost zebře!
Kritika rasismu a xenofobie má roztomilý název, který jí dal nechtěně Jiří Šlégr - "V kouly". Viz http://bit.ly/2gkbgEX . A kdybyste slyšeli tu diskusi nad klipem, kde se líbají dvojice seniorů či se dokonce v posteli objímají. Pro řadu studentů - šok!
Já vím, jste zvyklí na profesionální filmy a reklamy, tak vám tohle připadá hrozně laciné. Ale ta pravá hodnota není ve výsledku. Ta je v té cestě k výsledku. V tom, že studenti se museli dohodnout na společném námětu, museli ho promyslit a debatovat o něm, museli si napsat scénář, naučit se hrát a točit, pak to sestříhat, ozvučit, prezentovat – a dokonce to obhájit v náročné soutěži desítek jiných videí. Takže svým tématem – kterým byly nejčastěji zlo všeho druhu, vandalství, rasismus, ale i drogy či sebevraždy – žili po řadu týdnů, než svůj minutový videoklip zpracovali. A pak ještě další a další videa. Já tomu říkám po anglicku learning by doing – že se člověk učí tím, že to dělá, že se tím zabývá prakticky, a ne, že si o tom jen čte nebo chodí do muzea nebo poslouchá zasloužilého pamětníka.
A ještě jeden příklad, ten nám točil profesionál, jenže pozor: Přišli jsme do nejbližší školy, měli připravený scénář a hned na místě jsme z dobrovolníků vybrali herce a klip během dvou hodin natočili. Žádné opravy, dotáčky, vylepšení (jinak by to jistě dopadlo lépe), ale právě to mě bavilo. A byli to budoucí stavaři z liberecké SŠ, žádná umělecká nebo gymnázium. http://bit.ly/2g8nLTZ
Tenhle klip vzbudil mezi studenty, a dokonce i učiteli, velkou diskusi. Copak jsme všichni židovského původu? Hrají tam lidi, kteří určitě nemohou být židé. Avšak o to vůbec nešlo, byla to nadsázka, která měla upozornit na to, že všichni jsme na jedné lodi, pokud se chystá nějaké zlo, a že se musíme semknout, abychom mu čelili. Než bude pozdě.