Nedávný článek na i60 mě přiměl k tomu, abych se vážně zamyslela nad věcmi posledními, a tak vznikl tento manuál.
1. Nenech se mýlit tím, že je ti veselo na duši, máš plno plánů do budoucnosti a nic tě nebolí. To se může rychle změnit a nikdo nevíme, jak rychle naše svíce dohoří. Raději neplánovat a připravit se včas.
2. Udělej inventuru svých osobních věcí a majetku a seznam rozešli všem potenciálním dědicům. To pro případ, že by se některý z nich chtěl obohatit na úkor druhého.
3. Napiš závěť. Tuto skutečnost pak dej na vědomí veškerému příbuzenstvu, aby věděli, jak jsi zodpovědný(á). Když ještě občas při rodinných sešlostech nenápadně prohodíš, že závěť lze kdykoliv změnit, zajistíš si neustálou pozornost příbuzenstva.
4. Začni se zajímat o to, kam jednou uloží tvoji tělesnou schránku. Nešetři na sobě, chtěj to nejlepší. Je to přeci navěky ! Pokud usoudíš, že to nejlepší pro tebe je mramorová hrobka, začni šetřit-je nejvyšší čas, nebo se zajímej, které společnosti poskytují hrobky na leasing. Oni už ti pozůstalí zbytek rádi doplatí.
5. Začni navštěvovat pohřby známých i neznámých lidí, aby ses mohl inspirovat při organizaci toho svého.
6. Průběžně navštěvuj všechny své přátele, aby si tě zapamatovali ještě v té nejlepší formě a tak i na tebe vzpomínali. Tuto skutečnost jim pokaždé neopomeň připomenout, aby si tě náležitě cenili.
7. Pracuj na scénáři svého pohřbu. Květiny, hudba, pokud jsi literárně zdatný, můžeš si i sepsat smuteční řeč. Ušetříš tím pozůstalým spoustu starostí, a vyhneš se situacím, kdy například bezdětná vdova je označena za vzornou manželku a hospodyni žijící jen pro svou rodinu, a mezi pozůstalými propukne panika, jestli nejsou na jiném pohřbu. Proto příliš nepřeháněj, mohlo by se ti stát totéž. Nepodceň ani květinovou výzdobu. Já osobně mám ráda květinové koše a nesnáším věnce. Pokud mi někdo na můj pohřeb přinese věnec, vstanu z mrtvých a pověsím mu ho na krk.
8. Nezaškodí ani při setkáních s náhodnými známými tuto záležitost konzultovat. Nikdy nevíš, kde můžeš najít dobrou inspiraci.
9. Při každé větší rodinné sešlosti neopomeň zdůraznit, že se asi vidíte naposledy, příští rok tu s největší pravděpodobností nebudeš. Synovu impertinentní otázku typu „ ty se chystáš na misii do Afriky ?“velkoryse přehlédni a se slzami v očích se se všemi řádně rozluč.
Pokud tě tvé děti pozvou na vánoční svátky, nezapomeň jim vděčně poděkovat. Mohou to být přece tvé poslední svátky a sluší se ocenit jejich péči. Dárky rozbal, pochval a vrať dceři zpět se slovy : Já už to holka neužiju, pro mě je to škoda, vezmi si to ty, ten svetřík (šátek, halenka, cokoliv) ti bude slušet .
10. Když konečně nadejde tvůj čas, sbal si do uzlíčku nejnutnější věci a spořádaně se odeber do příslušného předkremačního zařízení (LDN, hospic, a jiné.) Odevzdej klíče od bytu, sepiš hesla k vkladním knížkám, PIN ke kartám , kódy k bankovním účtům. S vědomím dobře vykonané přípravy pak v klidu odejdi z tohoto světa. Pozůstalí jistě ocení, když si nebudeš dávat příliš na čas.
Zatím ale ještě: Krásné svátky vánoční, adventní pohodu, hodně lásky a radosti ze života a nenechme se ani teď, ani kdy jindy otrávit pohřebními řečmi.
