Výživová gramotnost. Co je to?

O výživě už jsem četla tolik, že bych ty chytré články asi i dokázala sama psát. Věra Lišková to vystihla asi nejlíp: střídmost. Což je pravý opak tržní ekonomie. Být střídmý při takové nabídce - to už člověk musí mít hodně silnou motivaci!

Výživová gramotnost, by tu byla. "Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta." jsme měli napsáno již ve školní jídelně. Jenže je to těžké dodržet , když jídlo patří k příjemnostem života a je ho kolem nás tolik.

Tak jak je příběh napsán, není to o výživové gramotnosti, ale o krajních případech výživové negramotnosti. Helga: Cena v Česku není měřítkem kvality u ničeho. Jana: To, že je na zboží napsáno „šunka“ neznamená, že je to šunka. Selský rozum a zdravá skepse. Měli bychom číst, co je na obalech. No, taky na to pořádně nevidím a občas sáhnu vedle…

Plně souhlasím s autorkou. Sice nekupuji po 5 dekách, koupím si 10 a rozdělím si to na 2 x. Raději méně a kvalitnější. Velmi mi v orientaci na výběr potravin pomohl 4 semestrální kurs university 3. věku Potraviny a výživa na VŠCHT v Praze. Jinak nikomu ze svých přátel a známých do nákupů potravin nemluvím, je zbytečné tím kazit přátelství, i když s blízkými kamarádkami se shodnu. Každý je strůjcem svého zdraví. Ale některé akce jako např. petice proti palmovému oleji podporuji kvůli hromadnému vypalování pralesů a v Asii a sázení palem, které tam nepatří a také je pro naše zdraví velmi nezdravý.

Mně se silně nelíbí ten pojem Výživově gramotný, jehož opakem je tedy asi Výživově negramotný. Myslím, že jaké kdo nakupuje potraviny a jak se stravuje, závisí i na řadě jiných činitelů než jen na studování kvality za odpovídající cenu. V různých městech jsou různé obchody, v různých rodinách jsou různá finanční i zdravotní omezení. Nevím, ať se vysloví jiní, kteří normálně nakupují a vaří.