Vánoce a bačkůrky
Ilustrační foto: pixabay.com

Vánoce a bačkůrky

26. 11. 2016

Vánoce jsem jako všechny děti měla velmi ráda. Jen jsem podléhala vlivu o 4 roky starší sestry, která mě vždy nabádala, že je nutno ještě před Štědrým večerem prozkoumat všechny do úvahy přicházející skrýše a úkryty, abychom si byly jisté, že něco dostaneme. Rodiče však znali naše spády, a tak dárky vždy končívaly u sousedů.

Na Štědrý den byl obývací pokoj již od rána uzamčen a my se sestrou, jsme se nemohly dočkat večera. Já v té době 8-leté děvčátko, jsem očekávala i nové bačkůrky, moc jsem si přála nízké. Ráda bych se konečně zbavila těch kostkovaných, kotníčkových, které měly na nártu utahovací sponu, co vypadala jako "špricle u žebříku "... hrozně jsem je nesnášela. A bačkory mi tehdy připadaly jako normální vánoční dárek. Bylo to skoro pravidlo.
Ještě odpoledne mě tatínek poslal do ložnice, abych mu z jeho skříně donesla čistý kapesník. K mé nesmírné radosti, jsem uviděla na dně skříně polootevřenou krabici a v ní nádherné, červené a hlavně nízké bačkůrky. Podle velikosti jsem věděla, že budou moje. Svět byl krásný.

Ale krásný nezůstal pro mě dlouho. Po rozbalení všech dárků jsem zjistila, že moje červené bačkůrky prostě nejsou. Pochopila jsem, že nadále si spokojeně hoví v krabici na dně skříně u tatínka. Přemýšlela jsem co dál. Nechtěla jsem si o ně říci přímo, nemohla jsem připustit, aby si rodiče mysleli, že jsem šmejdila. Pak mě přišla spásná myšlenka. Pronesla jsem hlasitě:
"Tedy letos na mě Ježíšek asi zapomněl, všem vám donesl bačkory, jenom mě ne."

Maminka zareagovala přesně, jak jsem potřebovala, chytla se za hlavu, pohlédla na tatínka a s úsměvem donesla moje krásné červené bačkůrky, že je Ježíšek pro mě nechal v ložnici. K této mojí taktické strategii jsem se rodičům přiznala až jako dospělá a kupodivu si na ty zapomenuté bačkůrky maminka dobře pamatovala. Tatínek mě pochválil, že jsem to vymyslela přímo ukázkově a že jsem nikomu nezkazila radost.

Krásná vzpomínka na šťastné dětství. 

 

Z archivu - náš portál obsahuje přes 5 000 příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života čtenářů, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Ahoj Jarmilko, zdravím . I když tuhle vzpomínku znám pár let, stejně mě dojala, jako poprvé. Věřím, že tvá múza je už připravená někde v koutku a těší se, až si s ní budeš povídat. *****
Jarmila Peerová
Srdečně Vám děvčata děkuji za milé hodnocení mé vánoční vzpomínky i když pravda již staršího data.Velké díky za pozdravy,věnovala jsem se jiným " aktivitám ",tak psaní a básničky šly stranou,ale možná,že k Ježíšku dostanu novou múzu a pak jsem tady zase.Ať se Vám všem daří......
Zuzana Pivcová
Na vánoce doma, když jsme ještě byli všichni, si také ráda vzpomenu. Podobně, jako u Tebe s bačkůrkami, to bylo u mě s panenkou, kterou sestra už měla, zatímco já jako mladší ještě ne. Hrozně jsem po ní toužila a věřila, že mi ji Ježíšek přinese. Dárky už byly rozbaleny, ale panenka nikde. I když jsem byla hodná a nijak neprotestovala, bylo mi do pláče. A pak maminka ukázala něka, za stromek a povídá: A co je to tohle? Byla tam a moje radost neznala mezí. Alespoň na dálku díky, Jarmilko. P. S. Jani, ale komentář Jarmilky je také z roku 2012. Ale věřím, že se tu pisatelka mihne.
Jitka Havlová
To je moc hezká vzpomínka. U nás jsou dlouholetým vánočním hitem ponožky, sami si je během roku skoro nekupujeme a těšíme se na ty od ježíška.Nejdůležitější na svátcích je, že jsme všichni spolu a nepohádáme se, takhle to přeju všem.
Hana Rypáčková
Hezké vzpomínání, snad se sem Jarmila vrátí. Také jsme dostávaly se sestrou bačkory a punčocháče. Jednou jsem si je dala na hlavu a hrála si, že mám dlouhé copy...Ale vždy byly pod stromečkem knížky...I třeba jeden chudý rok z antikvariátu...Stejně byla veliká radost. Maminka mi tu sponku odpárala a udělala mi dírky a tkaničky...Tlačila mě do nártu.
Danuše Onderková
Pěkné vzpomínání, nabyla jsem s bratry výjimkou, i my jsme dostávaly bačkůrky na přezku, ale já u nich zůstala dost dlouho. Ale také jsem se dočkala. :)
Jarmila Komberec Jakubcová
hezké nostalgické vzpomínání na dobu minulou. Já jsem před chvilkou zažila zajímavou příhodu: na vánočních plzeňských trzích jsem nechtěně vyslechla dvojici manželů jak řešili zda koupit babičkám a tetám bačkory pod stromeček. Přiznám se, že kdybych já dostala pod stromeček bačkory asi do příštího roku s nimi dětmi nepromluvím.
Elena Valeriánová
Vzpomínky milé, něžné. Vzpomínky i to jsou vánoce.
Jana Šenbergerová
Jem ráda, že se tu objevil článek Jarmily Peerové, i když mě trochu zklamalo, že jen z archivu. O to víc mě těší, že tu vidím její komentář a tímto ji zdravím.
Jarmila Peerová
Díky Růženko za Vaši vzpomínku.Je to dnes úsměvné,že jsme jako " slečny " řešily stejný problém. Nízké bačkůrky od Ježíška.Do dětství se vracím moc ráda.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.