Když zamrznou okolní rybníky, objevují se na řece labutě. Bývalo jich tu až padesát, v posledních letech, kdy jsou zimy mírnější, jsou ve městě spíše vzácné. Soutok řeky Otavy a Volyňky obsadily hlavně kachny. Labutě se stáhly k dolnímu jezu, kde mají víc klidu a řeka je pod jezem prudší a nezamrzá.
Lidé je krmí pečivem, které má být staré, usušené a neslané, ale ne plesnivé. Před krmením je máme namočit. Nerozmočené pečivo může labutím podráždit krk. Chutná jim i maso a obiloviny, ovesné vločky. Nesmí však dostávat zbytky nebo odpady z kuchyně, kořeněná nebo zkažená jídla, žluklý tuk a tukové pečivo. Podle odborníků je nejideálnější potravou potrava rostlinná jako ječmen, pšenice spolu s příměsí zeleného krmeni (jemná tráva, okřehek, vodní rostlinstvo apod.). V přírodě pak labutě konzumuji kromě velké části rostlinné stravy též různé vodní plže a mlže.
Mnohdy jsem svědkem toho, že rodiče koupí dětem čerstvé rohlíky a jde se krmit. Je těžké je přesvědčit, že by měli rohlíky doma nakrájet, usušit a teprve za několik dní jít krmit. Ochranáři teprve chystají tabule s návody, jak se k vodnímu ptactvu chovat. Mnohem zdravější jsou granule pro králíky a kozy. Takový automat na granule, který je na hradním safari, by si labutě zasloužily také, třeba u blízkého pekařství.
