Ilustrační foto: pixabay.com

Zima

16. 1. 2017

Moje poezie

Autor: Lidmila Nejedlá

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lenka Hudečková 16.1.2017 15:49

Krásná básnička...i po letech je aktuální :-)

Elena Valeriánová 16.1.2017 14:47

Krásná puberta.

Dana Kolářová 16.1.2017 14:45

Však po zimě přišlo jaro zas a vesnička milá teplem omámila nás...

Jana Šenbergerová 16.1.2017 14:28

Moc pěkné. Na své začátky se nepamatuji a "důkazní materiál" zmizel bůhví kam.

Eva Mužíková 16.1.2017 13:45

LIDMILO, hezky Tě ta puberta ovlivnila, milá básnička. Něco z mojí tvorby, pro děti ve školce / asi 14 !et/ ..Sedi rozcuchany vrabec za komínem na střeše, volá na něj kočka Micka, že mu peří učeše. VRABČE, vrabče, nebuď hloupý, kočkám vrabci nevěří, kočka Micka není holič, snědla by tě k večeři!!...

Hana Rypáčková 16.1.2017 13:13

To je moc hezké a inspirativní. Pamatuji si své úplně první pokusy v šesti letech. Taky se hodí do současnosti: "Pan vlček se prochází, chodí se mu s nesnází. Bolí nohy, bolí hlava , je to chřipka, ale pravá!!" Nevím, jestli jsem tehdy stonala, stonala jsem často.

Zuzana Pivcová 16.1.2017 12:00

Je to moc hezké. A já jsem se ve svých 15 letech pokoušela o první milostnou báseň. :-)))

Zpět na homepage Zpět na článek