Rozmanitosti českých příjmení se už dotkl Libor Farský ve svém úvodníku ke hrátkám s češtinou. To téma je ale tak široké, že neuškodí věnovat se mu trochu více a já v žádném případě tuhle studnici nevyčerpám a nechám pár džberů pro další milovníky naší mateřštiny.
K napsání tohoto příspěvku mě vyprovokoval článek v časopise.
Ležím v posteli a čtu si. Článek pojednává o městu Havířov a text přede mnou běží tak nějak bez vzruchu až do chvíle, kdy mi před očima běží písmenka: ... tvůrcem je architekt Josef Hrejsemnou ... musela jsem se vrátit a přečíst si to několikrát, abych věřila svým očím. Tak tohle libozvučné příjmení jsem opravdu nikdy neslyšela. Naši předkové opravdu v přijímání příjmení nešetřili fantazií. Předpokládám, že se tak stalo, když došla příjmení běžná, např. podle toho, jaká byla jejich obživa. Jmenovat se např. Pekař, tak to je jasné, že příjmení vzniklo v pekárně u voňavého božího dárku - chleba.
Během chvilky mi na mysli vytanula tématická řádka příjmení: Kuchař, Truhlář, Stolař, Šafář, Kočí, Švadlenka, Písař, Ouředník, Malíř, Láznička, Plaček, Sedlář, Topič, Kameník, Hrnčíř, Rybář, Kapitán, Doktor, Zámečník, Sklenář, Muzikář, Karbaník, Zlatník, Uhlíř, Kloboučník, Knihař, Hajný. Některá příjmení existují ve formě zdrobnělé - např. Kantor, ale i Kantorek, Sedlák - Sedláček, Krejčí - Krejčík, Zahradník - Zahradníček, Horník - Horníček, Zedník - Zedníček, Myslivec - Mysliveček, Kovář - Kovařík. Byli snad jejich průkopníci menších postav? Či menších živností?
Moje příjmení není úplně běžné, ale já jsem ho vyvdala, když předtím jsem se jmenovala hezky česky, hebce a kožíškově Beránková. Ostatně, i Hebcí a Kožíškové mezi námi jsou. Kromě příjmení Tollar však existuje i jeho ekvivalent bez jednoho L, tedy Tolar. Podle databáze českých příjmení Tolarů u nás chodí mnohem víc než Tollarů. Těch prvních je celých 963, zatímco "my" disponujeme pouze 76 jedinci. Kde se vzal Tolar, tak to je celkem jasné. Ale kde se vzal Tollar, tak to netuším. Vím jen, kde jsem vyhrábla toho svého. Ale můj třídní na střední škole se také jmenoval Tollar. Asi před patnácti lety k nám doputoval dopis z Aljašky, v němž nějaký Tollar hledal své příbuzné, ale nedopátrali jsme se, že by to měla být zrovna naše rodina.
A teď něco pro Libora z Brlohu. Kromě obce Brloh totiž existuje i toto příjmení a jeho nositelů je celých 10. Jen tak namátkou jsem vybrala několik příjmení ne zcela obvyklých nebo i trochu zvláštních a podívala se na četnost jejich výskytu. Překvapilo mě, že třeba Nejezchlebů je 972 a Houžvičků 721. Skočdopole se vyskytuje 344×, Titěra 396× a Pištora 486×. Zatímco Půlpánů je 754, tak Půlpytlů je jen 62, Hustolesů je 107. Piperků je 57, Karfdů 48, Kadrnošků 28, Kacbundů 27, Lupoměských 215, Kocvrlichů 30, Zipsů 54, Krkonošků 43. Zato Brlků je jen 10, Bibrdlíci jsou 3, Kozíbrádkové 3, Krásnopírkových je 5 a Suchařípů 4. U příjmení Borosblatná, Borstčepelková a Benešbrouková máme jen po jedné ženě.
Rádi jíte? Můžete se jmenovat Chleborád (145), Masojídek (127), Kaše (884), Osolsobě (51) nebo rovnou Jedlík (44). Ti jsou ovšem na tom fifty fifty s Nežerkou (45).
Zatímco příjmení Kakáč má 243 nositelů, tak Kakačů je jen 70 a Kakáčků 66. Příjmení Šourek nosí 1291 jedinců, Jebavý 587, Šoustalů je 225 a Šuků 206. Pošuk není ani jeden.
A vezměte si takovou odpovědnost, když víte, že jste se svým příjmením sám a s vámi prostě zmizí, pokud nějací nositelé toho příjmení nežijí mimo naši republiku. Pytlák je totiž u nás jenom jeden a má dvě zatím malé dcery. Takže bude na nich přesvědčit v budoucnosti své partnery, aby se ve jménu zachování příjmení vzdali toho svého a stali se Pytláky.
Budoucnost je ovšem skvělá ohledně výskytu Andělů. Těch totiž mezi námi chodí celých dva tisíce čtyři sta devadesát pět - 2495.
Pomocnou ruku mi podal zdroj: http://www.kdejsme.cz
