Ilustrační foto: pixabay.com

Zimní taneční zábava a "tučňáci"

20. 1. 2017

Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 23.1.2017 12:15

Milá Evičko, já jsem tančila asi po prve se ženou, ale vytancovaly jsme se obě dobře jako i ostatní ženy, jinak máte pravdu, že bychom celé odpoledne při hudbě musely jen sedět...

Marie Ženatová 23.1.2017 10:53

Milá Haničko, když jsem byla mladá, také jsem chodila v kozačkách na "nižších jehlách nevím jak jsem to zvládala, chodila jsem v zimě jen v silonkách, ale nebyla ani nemocná ani jsem si nic nezlomila - asi mne chránilo mládí???

Marie Ženatová 21.1.2017 04:54

Milá Zuzanko, také jsem dostala na vánoce tzv. návleky na boty, ale tak jako vy je moc nevyužívám protože moc "klapou". A ledovatých chodníků máme mnoho

Eva Mužíková 20.1.2017 22:11

Uplně ten styl chůze vidím a určitě jsem jej nevědomky použila i já. To zmiňovaně tančení ženy se ženou, nebo jen tak volně, je v našem seniorském svazu běžné. Jinak bychom seděly celou dobu, mužů je u nás opravdu málo.

Hana Rypáčková 20.1.2017 10:11

Hezký zážitek pro odvážné. Dříve ženy se sebou tančily jen v Rusku po válce, ale i na parketu u nás se do toho odvážné dají... A to těžiště je opravdu důležité. Taky mě napadlo, jestli nemám sešlapané paty na botách..A bude to to těžiště. Jak jsme chodily kozačkách na jehlách ????

Zuzana Pivcová 20.1.2017 08:38

Mám s chůzí po zledovatělém povrchu špatné zkušenosti a pádu se obávám. Už jsem si koupila i tzv. nesmeky, návleky na boty, avšak ty se do města moc nehodí, protože jejich hroty na dlažbě klapou a také se ničí. Takže raději chodím drobnými neelegantními krůčky, skutečně asi jako tučňák. :-)))

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková