Hrátky s češtinou

Hru město, jméno jsem měla vždy ráda, asi i proto, že jsem v ní i často vyhrávala. Město od E - ihned se mi vybavily Ervěnice a od C - třeba Cítoliby a Ctiměřice. Od Ž - Žabovřesky, Žehrov, Žamberk, Žlutice, Žlutava, Želetava... hrad od C- Cornštejn :-) Tak už abyste zase vyrazili na delší cesty a mohla jsi si hrát :-)

Leni, to je hezký návod. B: Bohdíkov, Blatná, Bzenec, C: Crhov, Cvilín, Č: Česká Ves, D: Domašov, Domažlice, K: Kroměříž, Krnov, Kuřim, Z: Zlaté Hory, Ž: Žilina, Žleby, Hrad: Edelštejn. A už pádím, mám povinnosti.

Hanko, mapu jsem si našla na google v obrázkách...

Tahle mapa je skvělá, nešlo by ji stáhnout a své bydliště označit ? To by se mi usnadnily představy....

Ať žijí hrátky se slovy. Když jsme měli 2x čtveřici školáků- co jsme se toho nahráli...A ti malí měli možnost si v každém kole jeden název vymyslet. To byla legrace....Kdyby šlo hrát obce, bylo by to snadné....

Zdeni, i já znám moc dobře hru : Město, moře, kuře stavení, jak jí říkám.... jinak se to asi jmenuje jinak...ale znám :-)

Ty názvy pozpátku- to je moje... :-)

Lenko, při čtení článku jsem si vzpomněla na hru, kterou s námi často hráli rodiče. Sedli jsme si kolem stolu a na papír nadepsali sloupce: jméno - město - stát - řeka - živočich - rostlina. Jeden si v duchu odříkával abecedu, další řekl stop, v tu chvíli bylo nahlas řečeno písmeno a všichni jsme rychle psali. Např: „K“ Kateřina – Kolín – Kuba – Kamenice – Kočka – Koukol. Kdo byl nejrychlejší a měl vše, řekl stop. Za správné názvy byly body, které se na konci hry sečetly. Hrávali jsme to často (televize nebyla) a bavilo nás to.

V Českém ráji je ještě obec Cidlina (i říčka toho jména).

Helenko, my zase Toužimi říkáme Mižuot :-)