TÉMA TÝDNE: Zdravý život po padesátce. Jde to?

Jako mladá jsem byla extrémně hubená, a když jsem po třicítce díky hormonální léčbě přibrala, všichni mě chválili. Ale celkově se mi zpomalil metabolismus a kila navíc mi zdravotně neprospívala. A to hlavně v souvislosti s diagnostikovanou arytmií. Teď už mluvím o nedávné minulosti. Takže, pokud já jssem se rozhodla zbavit se svých libůstek, kávy se šlehačkou a dortíčkú a dalšího pečiva a sundat kila, dovedly mě k tomu ještě víc než estetické důvody právě ty zdravotní. Ano, neprodělala jsem žádnou nespolehlivou a škodlivou dietu ( s těmi jsem dřív čas od času taky trochu koketovala), ale opravdu jsem změnila způsob stravování. Zbavila jsem se tuku a hodně i zadržovaných tekutin. Když mi primář na kardiologii napsal, že jsem vlastním přičiněním výrazně zlepšila svůj zdravotní stav (pokles tlaku, zpomalení tepu, velké srovnání arytmie), tak jsem věděla, že takhle chci postupovat i nadále. Nemyslete si, jsem taky někdy hezky pohodlná a "rozežraná", ale zdraví je mi přednější. To je má největší motivace a dělám vše dobrovolně a se zájmem. Nepociťuji to jako žádnou újmu, že třeba nejím klasické obědy. Ale chci říct, že to je velmi individuální. Pokud někdo s vyšší váhou žádné doprovodné potíže nemá, tak hubnout násilně pro "krásu" nevidím jako smysluplné. V současnosti se mi zdá, že je v naší populaci hodně silnějších mladých žen a dívek, ne těch starších ročníků.

Téma, resp. název je dobrý, ale asi bych víc akcentoval problémy se zaměstnáním a sebehodnocením. Hubnutí nebo strava jsou dílčí témata. Doslova vzato, život po 50 jde. Velmi dobře, když se na to připravíte. Můj podnikatelský rozkvět začal určitě až po padesátce. Výhoda je, že vám mladí lidé většinou nestačí, protože sice mají obrovské nadšení ("drajv") , umí se snadno učit a vynikají v moderních technologiích, ale jinak... Sebevědomí mají někdy příliš, tak je důležité, aby nezastávali příliš odpovědné místo. Pak brečí všichni. Mládí vpřed, umí-li využít zkušenosti a moudrost stáří. (čekám velkou kritiku.)