Budu se mít dobře?
FOTO: autorka

Budu se mít dobře?

12. 2. 2017

Dcera Eliška asi v 10 létech si moc přála pejska. Byla jsem neoblomná. „Všichni jste ve škole, odpoledne toho máte také hodně a já celý den v práci. Kdo se o něj bude starat? Nechat ho celý den v paneláku, to by bylo týrání. Pejska si pořídíme, ale až budu v důchodu.“

Nakonec jsem svolila a Eliška dostala aspoň andulku. Dnes jsem v důchodu, synové se odstěhovali a Eliška mi odjela až do Anglie, ale situace je stejná. Když pojedu na měsíc nebo více za Eliškou, co s pejskem? Na brigádě jsem každý den od rána do večera, takže tato situace to opět nedovoluje. Ale to jenom na úvod.

Právě brigáda mne přivedla na vzpomínku. Každý den od dubna do září vidím stejný obrázek. Uvázaný pes a jeho majitel na nákupu. Jsou psi, kteří si lehnou a čekají v klidu na páníčka, ale jsou i takoví, kteří sotva se páníček vzdáli, začnou štěkat a výt. Není to jen tak nějaký štěkot, ale jestli to máte poslouchat celý den a každý den, začne vám to lézt na nervy. Vím, že za to může majitel, zvláště když je v obchodě hodinu i více. Tak ráda bych toho majitele také přivázala a nechala je tam, ale bohužel to nejde. Když jim něco řeknu, je oheň na střeše. Co si to dovoluji, a když ho nechají doma, tak tam štěká také apod. V tu chvíli lituji i sousedy.

Do Kauflandu chodil nakupovat takový nevzhledný, pohublý, ušmudlaný pán s vlčákem. Byl krásný a vypadal dost mladě. Pán mu ukázal na místo. Pes si lehl a čekal. Nic kolem ho nezajímalo, i přesto, že nebyl uvázaný. Nákup trval asi 10-15 minut. Pán se vrátil z nákupu a pes se automaticky zvedl a šel za svým pánem. Obdivovala jsem ho. Možná i proto, že mám pěkný vztah s Ritou, také vlčák, když čeká na svého pána, tak mne ve stánku hlídá.

Druhým rokem jsem ho tam viděla znova. Potom se ale stalo něco, co mne překvapilo. Pán přišel, pohladil psa, něco mu řekl, přes něj položil vodítko a odešel směrem k obchodu. Prodávám a koukám. Hodina, druhá, pes byl poslušný, občas se zvedl, zpozorněl a opět lehl. Když už bylo 18 hodin a pán nikde, nedalo mi to a zašla jsem na informace, jestli mohou majitele vyvolat. Za chvíli budu končit, pes už je tam dlouho, a jestli tam bude i v 10 večer, bude to pro vlčáka moc dlouho. Majitel se neozval, a proto zavolali odchytovou službu a pes cestoval do útulku. Než přijela policie, donesli jsme mu vodu a piškoty.

Druhý den jsem měla náročný, hodně zákazníků se na psa vyptávalo a debatovali, proč to pán asi udělal. Mohl ho přece odvést přímo do útulku, ale třeba se styděl. Možná zůstal bez práce nebo to finančně nezvládal. Pes byl celkem pohublý. Ale důležité bylo a všichni jsme ocenili, že ho aspoň nechal tam, kde je hodně lidí, a tudíž předpokládal, že se o něj někdo postará. V tu chvíli jsem si uvědomila, že se vlastně se svým psem rozloučil a pro nového majitele nechal i vodítko. Pes mohl dopadnout také daleko hůř, ale na to jsme raději nikdo nemysleli.     

 Asi za týden jsem se dověděla, že náš vlčák už má majitele. Tak ať se mu tam líbí!

Příspěvek je součásti Tématu týdne o domácích mazlíčcích. Chovali jste nebo chováte doma nějaké zvířátko? Sepište své zkušenosti na portál i60. Vyhrát můžete malý dárek. Téma týdne trvá do 12.2.2017.

domácí mazlíčci
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Ještě že to dobře dopadlo, úplně jsem se vyděsila.
Danuše Onderková
Ali, ne, nikdy jsem ho už neviděla.
Alena Tollarová
Danko, ten pán už se tam nikdy neobjevil?
Eva Balúchová
To jsem ráda,že to s pejskem dobře dopadlo.Je to až dojemné jak jsou věrní.
Zuzana Pivcová
Aspoň, že to dopadlo takto. Osobně mám pocit, že se mnozí sociálně slabí lidé včetně těch bez přístřeší starají většinou o němé tváře v rámci možností docela dobře.
Hana Rypáčková
Opravdu smutné, ale hlavně , že to dopadlo. Jednou jsem byla svědkem na cyklostezce pádu z kola a úrazu mladého muže se psem. Odvážela ho sanitka a požádal mě, ať ho odvedu na adresu na náměstí. Nebylo to tak daleko, ale pes nechtěl odejít, stále se ohlížel, chvěl se , zvedal ke mně hlavu a vyhledával oční kontakt. Trvalo nám to dost dlouho. Danuš, my doma měli zvěřinec! Papouška, želvu, krysu , rybičky, strašilky...Všechny děti mají psa nebo kočku.
Jaroslava Handlová
Dano, oddychla jsem si teprve s tím dobrým koncem. Máš hezké a zajímavé fotky i dalších miláčků.
Danuše Onderková
Jituš, ne, ne hlavním obrázku je Rita, o které jsem se v článku zmínila.
Jitka Mošovská
Danko, to je ten pes na hlavním obrázku (fotu)?
Jarmila Komberec Jakubcová
Jsem moc ráda, že to tak dobře dopadlo. Moc mně trápí hlavně v zahraničí když vidím smutně pobíhajíc pejsky a kočičky hledající potravu. Hlavně muslimové se k pejskům chovají hrozně, na rozdíl třeba od budhistů.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.