Reklamy, jak na ně

Reklamy se snažím nevnímat. Jakmile na mne nějaká z televize zakřičí, vypnu zvuk. Pokud to nestihnu, trpím jejich agresivitou a převážně imperativní formou.

Reklamy televizi mě pěkně štvou, ale neovlivní mě při rozhodování o nákupu. Souhlasím, že reklamy na půjčky ovlivňují diváky a ti si pak bez uvážení vezmou půjčku.

Dost mi vadí reklamy, které přeruší film a rozkouskují jej tak na několik částí. Na to si těžko zvykám.

Reklamy obecně těžko snáším. Ačkoliv jsem chráněná před vysílanými (nedívám se na TV), stačí mi ty ve schránce nebo v novinách i už přímo v obchodech. Ano, i když to mnoho lidí popuzuje, ba přímo odpuzuje, stejně se to částečně nemine účinkem. Je to jako u těch tzv. celebrit. Lépe o nich psát nehezké drby než nic. Věřím tomu, že reklamy nevymýšlí žádný hlupáček, i když mnohdy tak působí. Jsou zařazovány tak, aby oslovily tu sociální skupinu, které je určen probíhající televizní pořad, nebo která bere ty a ty noviny či časopis. Jsou každopádně ve své podstatě agresivní.

REKLAMA = nejlepší varování, co nekupovat !