Neslavná houslistka

Jak jste na tom, Zuzko, s houslemi dnes? troufla byste si ještě zahrát? Moc pěkné vzpomínání.

Moje vnučka Magdalena=Majda začínala na housle taky pěkně..V první třídě přišla z hudebky /flétnička/ ,že by chtěla hrát na housle.Moje dcera jí řekla:"Jen přes mou mrtvolu".Pan ředitel jí podporoval a půjčil housličky -jedny malé, větší a když už celé-dostala dobré housle svoje.Je jí patnáct a hraje na koncertech, strašně jí to baví,ale studovat to nechce, chce mít hru jako koníčka.Hraje i ve folklorním souboru a je to její velké potěšení.Vím, že když se chce, všechno jde...

Můj tatínek hrál na housle.Hrával v malé kapele,říkalo se šraml.Jeho bratr ,můj strýc hrál na basu.Ale nikdo z rodiny tento talent nepodědil.Ale hru na housle tak tu miluji.

Já jsem taky hrála od mala na klavír, ale ne z donucení, ale protože se mi to moc líbilo. Hned jsem chtěla místo stupnic a etud hrát Lehára a krásné národní písničky. Máma mi kupovala v antikvariátu v Jindřišské staré zapomenuté sešity s nádhernými valčíky a písničkami, pak zpívala krásně u klavíru, na to nikdy nezapomenu. Po 12 letech výuky moje profesorka řekla, že už mě nemá co naučit a já začla chodit za klukama. To bylo taky bezva.

I mně potkala ,,kariéra,, houslistky. Jednou jsem se znuděna vrzáním opřela o smyčec a on se zlomil. Já řekla rodičům že ho o mně přerazil učitel a že už tam chodit nebudu. Začala jsem s malováním a to mi zůstalo.

Mé dětství provázela hra na klarinet mého nevlastního otce který na něj hrál každou volnou chvilku střídavě se hrou na harmoniku.Na harmoniku mě naučil hrát pár lidovek a někdy jsme předváděli sousedům k poslechu písničku "do lesíčka na čekanou "otec hrál na klarinet a já na harmoniku.Můj sen byla kytara,dočkala jsem se jí až v 15 .Naučila jsem se na ní hrát jako samouk a taky mě učil akordy jeden chlapec .To bylo příjemné učení protože mě při něm jednou rukou držel kolem ramene a druhou ukazoval akordy.

Hořkobolné vyprávění,které dojímá,ale přesto cítím,že je to laskavé vzpomínání.I já měla podobně hudební sen.Budu hrát na klavír...leč,nikdy se tak nestalo a tak sen zůstal snem....Děkuji za " počteníčko "....

Já bych pro jistotu nic nečekala!

Hezký, nostalgický příběh. A dobře napsaný. Co jiného bychom čekali od zkušené autorky, že?