Trávíme čím dál více času u počítačů, u chytrých mobiĺů, v umělém osvětlení. To všechno jsou vlivy, které pro lidský zrak nejsou přirozeným prostředím. Oči jsou namáhány mnohem více, než bývaly u předchozích generací. Jedním z projevů jsou takzvaná těžká víčka. „Někteří lidé je mají tak ztěžklá, že víčko pak unavuje oko. Projevuje se to zejména večer, lidé mají pocit, že hůře zaostřují,“ vysvětluje lékař Dušan Záruba z Ústavu estetické medicíny. „Taková povolená víčka rázem nejsou jen problémem estetickým, ale také funkčním. Stává se, že operujeme lidi ve věku kolem čtyřicítky, a rozhodně u nich nejde o estetický zákrok. Oni kvůli ztěžklých víček mají opravdu problémy,“ uvádí.
Objevují se případy, kdy má pacient operaci přímo doporučenu očním lékařem, protože mu převislá kůže znemožňuje vidět, způsobuje mu slzení, svědění, pálení v očích. V takových situacích se dá i vyřídit, aby zákrok hradila pojišťovna.
Oční víčko je jedna z nejvíce namáhaných částí lidského těla. Jen si uvědomme, kolikrát denně s ním uděláme pohyb, mrknutí. Kolikrát si je mimoděk přetřeme rukou. A co teprve ženy, kolikrát za život si je líčí, odličují a tak pořád dokola. Není divu, že v padesáti je máme často opotřebované. Je to jedna z daní za to, že se dožíváme čím dále vyššího věku a chceme v něm žít aktivně a dobře vypadat. Ale zdaleka už nejde jen o rozmar typu: Nechám si zvednout víčka, abych vypadala mladší. Ne, jedná se často o problém, který způsobuje například bolesti hlavy, u kterých se dlouho nedaří najít příčina. Až pak se zjistí, že je způsobovalo to, že nám převislá kůže znemožňovala dobře vidět.
O estetické chirurgii se často říká, že nejvíce ze všech lékařských disciplín souvisí s psychologií. „Mrzí mě, že se o estetické chirurgii mluví nejvíce v souvislosti se zákroky majícími za cíl zkrášlení, vylepšení. Jenže podstata estetické chirurgie jsou velmi složité operace, které lidem navracejí normální život, například po vážných úrazech či nemocích. Často díky nim pacienti začnou vést normální život, chodit mezi lidi, pracovat. Jde o zásahy, které zachraňují život a zdraví pacienta. Je proto škoda, že si pod pojmem plastická chirurgie většina lidí představí zvětšování ňader, ale ne zákroky, které opravdu vracejí zdraví,“ připomíná docent Jan Měšťák, jeden z nejuznávanějších plastických chirurgů.
Pojišťovny mají přesně určeno, jaký zákrok si je možno nechat uhradit. Jde například o opravy jizev v obličeji způsobené úrazem nebo o úpravu rozbitého nosu, pokud jeho stav působí problémy s dýcháním. Je samozřejmě vždy na lékaři, aby určil, nakolik je zásah nutný pro zajištění normálního života a kdy jde o úpravu z ryze estetických důvodů. Jsou také případy, kdy pojišťovny zaplatily operaci extrémně velkých prsou, kvůli kterým ženy měly zdravotní problémy, například nesnesitelné a nevyléčitelné bolesti zad. V takových případech se vždy dělají posudky od několika lékařů a rozhoduje nakonec revizní lékař příslušné pojišťovny.
Takže, pokud někdy bude mít někdo sklony ohrnovat nos nad tím, že plastická chirurgie je pouze vytahováním peněz z kapes marnivých lidí, pozor, není tomu tak. Takové převislé oční víčko nebo velmi velká těžká prsa mohou ve vyšším věku pořádně zkomplikovat život a operace se ukáže být jediným řešením.