Vrabci, kaše, hrách. Co jedli naši předci?

Jablko v supermarketu je "voskované" - má ochranný povlak. Zkuste přejet nehtem. Doporučuje se umýt velmi horkou vodou a hrubou žínkou, nejlepší je jablko oloupat.

Když člověk sní bio jogurt, bio kuře, bio vejce, bio mrkev, bio pomeranč, bio ... co z něj vyleze? Přece bio ..... Ano, jídlo je dnes kult, stejně jako sport. Nevěřím, že všechny potraviny, co jsou​ označeny jako bio jsou opravdu bio. Vzpomínáte si, dřív se dávala jablka dojít do ložnice na skříň, protože o bývalá nejstudenější místnost. To pak byla vůně! Dnes si v supermarketu pričichnete k jablku a nic. Vůně žádná a vypadá jako by ho před vložením do bedýnky naleštili. No jo jiná doba.

Mě taky dovezené exotické ovoce spíš odrazuje. Právě tak moc nedám na označení Bio nebo Light. Nemyslím si, že naši předkové byli tzv. rozežraní. Určitě se běžně nestravovali podle kuchařky M.D.Rettigové. Kde by na to brali. Nejspíš převládala rostlinná strava a pak mléčné výrobky. Jako se v dnešní době řeší neustále otázka krásy a štíhlosti, řeší se i otázka zdravé stravy. A nakonec se jednotlivé názory mezi sebou navzájem popírají. Je to slušný business.

Autorka článku má pravdu že bychom v zimě měli dávat přednost spíše ovoci či zelenině u nás vypěstované. Drahé ovoce jako mango, kiwi a další se k nám dovážejí tzv.podtržená, jsou nedozrálá aby vydržely dalekou cestu. Když jsem v zahraniční jedla toto ovoce chutnalo úplně jinak. Sama dávám přednost našim jablkům před banány či pomeranči. Netušila jsem, že oběd byl považována za nenazranost. Zajímavá informace a líbí se mi.

Konečně se do stravování vrací zdravý selský rozum. Bydleli jsme v rodinném domku, pěstovali jsme trochu zeleniny, jahody pro děti, měli jsme několik ovocných stromů, co se nesnědlo, zavaříio se. Prakticky jsem v obchodě nakupovala jen brambory , před Vánoci pomeranče, banány. Citrony bývaly celoročně. Umím zpracovat téměř cokoliv a lituji, že už nemám zahradu. I tak vařím z českých jahod džem pro vnoučka a pro sebe nakládám cuketu jako okurky. Uvedené " šílenství" kolem "zdravého" jídla se mě příliš nedotklo. Víc věřím svým zkušenostem než radám " odborníků" z TV.

Ano předkové jedli co dům , zahrada a pole v daném období nabízí.Ještě si pamatuji, že prateta šetřila pečení chleba hlavně na dobu, kdy se budou dělat polní práce.To bylo zvykem, že se bral na pole chléb a maso, jinak se vařily hodně luštěniny- taky bílkovina. Na podzim ovocné knedlíky s mlékem, perníkem, tvarohem a mákem. Na jaře hojně byliny , listy a květy. Z toho úporného plevelu /bršlice kozí noha/ tzv. Kozí packa/ se vařil špenát /z mladých listů. Zrovna jsem plnými hrstmi mladé lístečky trhala a vyhrožovala jim , že si z nich uvařím špenát. Ochutnávám hlavně polníček, sedmikrásky a fialky. Na jaře se má sníst každý den deset chudobek .

Naši předci měli jídlo chudé i bohatší, občas se jim "přichomýtla" i hoblina-peří-sláma-hlína - podstatné však je, že nežrali chemii !