Beethovenova hudba příjemně dotváří zámeckou atmosféru. Slečna jdoucí proti mně začne do tohoto díla tančit. Blouzním snad? Kde se vzala ta hudba a odkud přitančila ta víla? Neblouzním. Vše je skutečný zážitek. Zážitek z místa, kde Ludwig van Beethoven skutečně pobýval. Jako kdyby se na Hradec vrátil. Dojem tajemna vytváří i to, že hudba zní jakoby z podzemí…
Beethoven byl bez pochyb geniálním hudebním skladatelem. Musel to být ale taky pěkný bouřlivák. Stejně, jako prožíval hudbu, stejně tak prožíval zřejmě vše. Do všeho šel s plnou razancí – do svých hudebních děl i do svých činů. Vypráví o i příběhy o jeho návštěvách na Opavsku, kdy nejvíce času trávil právě v Hradci nad Moravicí. Ostatně, pokud někdo přemýšlí o tom, proč se zdejší mezinárodní festival vážné hudby jmenuje „Beethovenův Hradec“, tak je to proto, že skladatel na zámku skutečně pobýval, koncertoval a také skládal. Ale zpět k Beethovenovi a jeho pobytu na Opavsku.
Poprvé přijel Ludwig van Beethoven v létě 1806 na pozvání knížete Karla Lichnovského. Lichnovští, páni na Hradci, byli jeho velkými mecenáši a on jim za to věnoval některé své mistrovské skladby. Pobyl na zámku celkem tři měsíce, ale pak se tvrdohlavý a zarputilý Beethoven s knížetem pohádal a ujel. Jádrem sporu bylo přání Karla Lichnovského, aby virtuóz zahrál francouzským důstojníkům, jejichž vojska obléhala Hradec nad Moravicí a které si chtěl kníže naklonit na svou stranu a zabránit tak drancování, které hrozilo především v podzámčí.
Beethoven odmítl hrát Napoleonovým důstojníkům, ostře se s knížetem pohádal a v návalu hněvu rozbil Lichnovského bustu. Údajně nebýt pohotového zákroku hádce přítomného knížete Oppensdorfa, neskončilo by jen u sochy, ale rozbil by i hlavu skutečnému Lichnovskému, a to židlí, kterou v rozčilení uchopil. Dlužno podotknout, že skladateli bylo v té době 36 let, tedy nešlo o nějaký úlet vrtošivého starce, ale muže v nejlepších letech a tedy i v kondici. Mohlo to dopadnout vskutku ošklivě. Beethoven usedl do kočáru, odjel a ubytoval se v Opavě. Knížeti pak ještě napsal dopis, v němž mimo jiné Lichnovskému připomněl, že: „Knížat je na tisíce, ale Beethoven je jen jeden!“
Podruhé přijel Beethoven na Hradec o pět let později, tato návštěva byla krátká, ale také se neobešla bez konfliktu. Geniální skladatel se jakožto posluchač účastnil koncertu v kostele svatého Ducha v Opavě, na němž zazněla jeho Mše C dur. Tak byl nespokojen s tím, jak dirigent jeho skladbu vede, že trýzeň nevydržel, vyskočil ze židle, popadl taktovku a koncert řídil sám.
Dnes žije Hradec nejen historií, která je spojena s hudebním géniem. Řeka Moravice tady vytvořila překrásné koryto, které milují vodáci, turisté i bikeři. Ti všichni poznávají tento krásný kraj a příliš neřeší, že tady měl své úlety bouřlivák Beethoven. Vsadím se, že většina těch, kdo od řeky hledí na zámek vysoko na ostrohu nad sebou, vlastně ani netuší, že právě tady vznikla díla geniálního skladatele...
