Zkrátka, střihy ze zahraničních časopisů se opatrovaly jako poklady a vznikaly podle nich unikátní modely, které si dámy ještě vylepšovaly podle vlastní fantazie. A přesně to se nyní vrací. Domácímu šití se věnuje čím dál více žen.
Důvody? Komu není dvacet a nemá velikost 36, má čím dál větší problém si v obchodech vybrat konfekci padnoucí a kvalitní. Oblečení je sice spousta, ale mizerné kvality. Když je dáma v letech, má plné tvary nebo ne zcela konfekční postavu, nakupování se často stává noční můrou. Navíc je většina oblečení stejná. Procházíme nákupním centrem, prozkoumáváme jednotlivé obchody mezinárodních značek a po chvíli máme pocit, že chodíme stále v jednom a tom samém. Diktát módy je neúprosný, když někdo rozhodne, že se právě nosí maskáčový vzor, je prostě všude a kdo si zrovna chce koupit něco nemaskáčového, tento půl rok nemá šanci.
Výsledek? Mnohé ženy už toho mají dost. Jednak ty, které na sebe nemohou nic padnoucího vybrat, jednak i ty, které by vybrat mohly, ale nechtějí vypadat jako všechny ostatní. Chtějí se odlišovat. A je tu i početná skupina žen, která chce dát světu najevo své rozhodnutí: Nechceme nosit nekvalitní trička, která šijí hladové bangladéšské děti.
A tak se dějí zajímavé věci.
Naučte mě šít
„Čím dál více žen se zajímá o to, kde a jak se naučit šít,“ říká Michaela Velebná, která vystudovala textilní inženýrství na Technické univerzitě v Liberci a vyšší odbornou školu oděvního návrhářství v Praze. Teď vede v Praze kurzy šití. Je o ně velký zájem. „Ženy často přijdou s tím, že chtějí jen zkrátit kalhoty nebo si něco opravit. Často přijdou proto, že se jim za drobnou opravu nechce dávat peníze. Tyto služby jim připadají drahé. Brzy zjistí, proč jsou drahé. Pochopí, že šití je náročná práce. Často je však začne bavit a chtějí se naučit něco víc,“ vysvětluje.
Začíná od základů. Učí klientky nejdříve ušít polštář, pak jednoduchou tašku. Pak si začnou věřit, zkusí si ušít něco, co chtějí nosit doma. A od toho je už jen krok k šití oblečení. „Pak vytahujeme střihy s Burdy a ženy si šijí oblečení, které chtějí nosit ven. Hraje v tom roli více faktorů. Jednak to, že většina konfekce se nyní dováží z Číny a dalších asijských zemí, kde jsou jiné tabulky a číslování velikostí. Lidé tam mají jiné postavy. Mnohým ženám nyní konfekční oblečení nesedí. V současné konfekci je čím dál těžší si vybrat, i když je paradoxně nabídka zboží čím dál větší. Já mám například konfekční postavu, přesto si kalhoty raději šiju sama, pokud chci, aby seděly opravdu perfektně,“ vypráví. Její kurzy jsou součástí rodinného podnikání Velebných, kteří po roce 1989 navázali na více než tři sta let starou rodinnou tradici. Ta spočívá v šití a vyšívání. A současnost těmto řemeslům přeje.
Vznikají šicí dílny
Například v Brně vznikl projekt s názvem Brno šije. Jeho součástí je například dílna s šicími stroji, do které si kdokoli může přijít zkusit něco vlastního vytvořit. Říká se tom sdílená šicí dílna a scházejí se v ní lidé, kteří se nechtějí smířit se současným stavem, kterém se říká fast fashion. Tedy rychlá móda. Vyznávají opak, takzvaný slow fashion. Tedy oblečení, které vzniká pomalu, vlastníma rukama, přímo na míru, pro konkrétního člověka. Tedy to, co bývalo kdysi běžné. V dílně jsou módní časopisy, kterými si zájemce může listovat, může si pronajmout místo se šicím strojem nebo si zaplatit odbornou radu či přímo celý kurz. Sdílená šicí dílna funguje i v Praze v Krymské ulici.
„Největší zájem je o kurzy šití, ale děláme i pletení, háčkování, voskovou batiku. Je vidět, že se lidé čím dál více zajímají nejen o to, jaké jídlo jedí, ale také o to, jak bylo vyrobeno oblečení, které nosí. Mnozí už mají dost uniformity z obchodních řetězců,“ vysvětluje Martina Novotná, která šicí dílnu zřídila.
Do kurzů a dílen chodí ženy různého věku, různých profesí. Stává se také trendem dát kurz šití jako dárek. Proč ne? Pokud máme v rodině dámu, která si zoufá, že se jí obtížně vybírá oblečení v řetězcích, víme, že je tvořivá a že má čas, možná ji takový dárek potěší více než něco tuctového, obvyklého, očekávaného.
„Měla jsem v kurzu třináctiletou holčičku, chodí sem i ženy různého věku. Někdy se ženy třeba jen chodí poradit, jaký typ šicího stroje si pořídit, co vše se na něm dá dělat,“ vysvětluje Michaela Velebná.
Hra s centimetry
Současnému trendu slow fashion a domácího šití se vlastně nikdo nediví. Je považován za naprosto přirozenou změnu po trendu, kdy jsme obdivovali vše, co je přivezeno z jiných zemí, co se tváří takzvaně západně, moderně.
„Mnohé dámy si stěžují, že si v konfekci nemohou vybrat a mají mindráky z toho, že nemají takzvaně konfekční postavu, že jsou třeba v určitých partiích silnější,“ říká módní návrhářka Beata Rajská. „Jenže málokomu konfekce perfektně sedne. Často stačí minimální úprava, například zkrácení sukně o dva centimetry a udělá to se siluetou divy. Zkrátka, model, který je ušitý či upravený přímo na míru jeho majitelce, je zpravidla vždy lepší než ten konfekční,“ vysvětluje.
Knihkupci hlásí, že pozorují zájem o knihy s návody na to, jak se naučit šít. Mnohé staré střihy z časopisů svých matek a babiček nyní vytahují mladé slečny a zkoušejí podle nich tvořit originální retro modely. Se střihy se nyní čile obchoduje na internetu, šikovné švadleny jsou zavaleny zakázkami.
Ale pozor, mnohdy je opravdu lepší připlatit si a svěřit se švadleně, než příliš popustit uzdu fantazii a důvěře ve své tvůrčí schopnosti. Na mladé dívce se nějaký ten neuměle ručně provedený model snese, u starší zralé dámy je však třeba být u domácího tvoření více obezřetní. Přece jen s přibývajícími roky je třeba více sázet na kvalitu a ta zpravidla něco stojí. Přesto může být kurz šití nebo návštěva sdílené dílny příjemnou příležitostí, jak se něco naučit, obnovit si zapomenuté dovednosti, najít si nové kamarádky. Nebo tam třeba získat tipy na švadleny, které dokáží ušít jednoduché oblečení, ve kterém se žena bude cítit šik i v sedmdesáti. To znamená oblečení na míru, které respektuje, že každá žena je jiná. A hlavně, že v šedesáti opravdu nikdo nemá velikosti, které jsou nyní považovány za normální, ale donedávna se vyskytovaly jen v odděleních s oblečením pro děti.
