Například dánští lékaři pod vedením oftalmoložky Line Kesslerové před časem oznámili, že poruchy spánku ve vyšším věku souvisí s tím, že oční čočka propouští méně modrého světla. To je přitom velmi důležité pro aktivitu buněk, které lidské tělo ovlivňují tak, aby vědělo, kdy je noc a kdy den. Jednoduše řečeno, nastavují naše biologické hodiny. Nyní se vědci snaží zjistit, zda tento problém půjde odstranit laserem. Je tedy dost pravděpodobné, že jednou bude nespavost odstranitelná podobným způsobem, jako se dnes běžně odstraňují dioptrie. Ovšem vědce zatím čekají roky zkoušek a schvalování nové metody. Do té doby si musíme s nespavostí poradit jinak.
Spát „pod léky“ není přirozené
Každopádně bychom ji neměli podceňovat. „Nespavost není problém jen jednotlivce, ale nabourává život celé rodiny,“ říká geriatr Zdeněk Kalvach. „Nevyspaný člověk je unavený, přes den podřimuje, takže jeho rodina má starosti, zda není nemocen. On sám se necítí dobře, často vyhledá pomoc lékaře, ale nikdo nepřijde na to, co mu vlastně je. Mnoho lékařů se seniorů totiž nezeptá na to, zda dobře spí a senioři sami si nepostěžují. Když ano, lékař jim prostě předepíše lék na spaní, což ale není dlouhodobé řešení. Některé léky totiž způsobují výrazný útlum mozku, zvyšují riziko pádů a úrazů. Spánek, který navodí léky, není přirozený,“ vysvětluje Kalvach.
Zkrátka, mnoho lidí se necítí dobře, ale přičítá to vyššímu věku, takže si myslí, že se s tím nic nedá dělat. Nebo to považují za malichernost, se kterou nechtějí lékaře zatěžovat. Ve skutečnosti nespavost často souvisí s nemocemi, o kterých nemají ani tušení. Ale co je důležité – nespavost nesouvisí s věkem. Rozhodně neplatí následující rovnice: přibývající roky rovnají se horší spánek a s tím se nedá nic dělat.
Pokud máme se spánkem problémy, geriatři doporučují nechat si zjistit, jak nám funguje štítná žláza. Její zvýšená funkce totiž může způsobovat špatné usínání.
Také mnohdy stačí nechat si upravit skladbu léků. Na špatný spánek mohou mít vliv ty, které léčí alergii, astma, snižují tlak a cholesterol.
Mnozí lékaři rovněž doporučují vést takzvaný spánkový deník. To znamená, zapsat si každý večer, v kolik jsme šli spát, zaznamenat si, pokud jsme nemohli usnout déle než hodinu a pak si poznačit, kolikrát jsme se vzbudili. Když si takový deník povedeme týden, může být lékaři dobrým vodítkem při stanovení dalšího postupu léčby.
Syndrom nového penzisty
Velmi častým problémem je, že se lidé ve věku kolem šedesátky budí brzy ráno. „Když jsem chodila do práce, těšila jsem se, jak budu v penzi vyspávat,“ říká třiašedesátiletá Miroslava Ptáčková z Ostravy, která před rokem přestala pracovat. „Jenže teď se budím v půl šesté ráno a nemám co dělat. Dopoledne se mi táhne, ale po poledni už jsem unavená. Když si lehnu po obědě, zase se budím v noci. Jsem podrážděná, unavená. Takhle jsem si užívání si důchodu nepředstavovala,“ vypráví.
Psychologové to označují za velmi častý problém a říkají mu syndrom nového penzisty. Časté probouzení v těchto případech bývá projevem změny zaběhlých zvyků a mnohdy může znamenat dokonce začínající depresi z pocitu nepotřebnosti.
Pravidlo, kolik hodin spánku je dost a kolik málo, podle geriatra Zdeňka Kalvacha neexistuje. Někomu mohou stačit čtyři hodiny spánku a cítí se dobře, jiný spí šest hodin a je unavený. Pokud máme pocit, že naše případné psychické či fyzické problémy mohou souviset s nekvalitním spánkem, možností, kam se obrátit, je rok od roku více.
Základní radu by měl poskytnout každý praktický lékař, ale pokud rovnou sáhne po receptu s léky na spaní, měli bychom zpozornět. Tato cesta je sice jednoduchá, ale může časem způsobit, že se už bez prášku na spaní prostě nevyspíme nikdy. Když nepomůže ani návštěva neurologa či psychologa, nastává čas na spánkovou laboratoř. Tato specializovaná pracoviště jsou ve většině krajských měst a právě v nich dokáží pomocí přístrojů odhalit, v čem přesně naše potíže se spaním spočívají a podle toho poradit léčbu. Často stačí málo a trápení je pryč. Hlavní je neříkat si: No jo, ve vyšším věku se prostě špatně spí.
Dříve, než se vydáte do ordinace,lékaři doporučují zkusit následující:
* Podvečerní procházku nebo aspoň posezení na vzduchu. Když není jiná možnost, stačí si doma sednout k otevřenému oknu.
* Poslední jídlo v šest večer. Pak maximálně ovoce.
* Sklenku teplého mléka s medem před spaním, případně sklenici piva
* Když nic nepomáhá, zkusit přípravky obsahující melatonin. To je hormon, kterému se říká spánkový a s přibývajícími lety ubývá. Na rozdíl od jiných léků na spaní není návykový a může jej předepsat každý lékař.