Švýcarsko 3x jinak

Jako děvčata přede mnou, i já jsem asi 2 roky po revoluci navštívila Švýcarsko. A ano, trochu jsem se za nás styděla. Ale zájezd to byl celkem zajímavý, což vyvážilo ten blbej pocit studu. Tenkrát jsme toho docela dost stihli, takže, když v TV ukazují ta místa, tak se chlubím, že jsem tam byla. Já bych, Blanko, řekla, že na něco by se zapomenout mělo. Aspoň já to tak mám. Fotky jsou moc pěkné.

První země , do které jsme zamířili hned po spadlých drátech.... S trikolorou ozdobenou krosnou na zádech a objednané noclehy na cestě. Stále ji preferuji.

U mě to bylo tak, že jsem prvně vyrazila na Západ (do Záp. Berlína) v době, kdy jsem si krátkodobě brigádně vydělávala cizí měnu. Takže jsem podlehla okouzlení z plných obchodů a nakupovala Co, to nemusím rozvádět, i kočkám. Později už mě to nebavilo. Raději jsem utratila za vstupenky do galerie, Zoo, na koncert, plavbu lodí. Při cestování jsem neměla pocit chudých příbuzných. Když jsem jezdila pracovně, stýkala jsem se s lidmi, kteří mi to nikdy nedali najevo. A náš vojenský archiv byl pro ně cenný.

Díky za moc hezký článeček, také se v něm jako v pohádce o Popelce celkem dobře poznávám...