Foto: autorka

Vysoké Tatry, Starý Smokovec, Hrebienok (III. část)

8. 7. 2017

Naše parta (Limi, Majka, Libuška a Eva) pojede vláčkem do Starého Smokovce a dáme výšlap na Hrebienok.

Ve Starém Smokovci jsme se porozhlédly po okolí a po informaci se přidaly k turistům. Majka zvolila tam i zpět lanovku (pozemní) na Hrebienok. My čtyři jsme stoupaly výš. Zanedlouho jsme se sešly před restaurací a posvačily.

Po odpočinutí vidíme dole vodopády skrz stromy a jdeme. Míjíme Bilíkovu chatu, radost pohledět, a pokračujeme dál.

Ach ouvej , tedy pro mne, vzestup dost krkolomný. Vzdávám to, tam nejdu. Zůstanu u chaty a vrátím se na Hrebienok, a když, tak sjedu lanovkou dolů. Vtom se vrací Majka a nasedáme. Ve Starém Smokovci si dáváme langoše a pozorujeme místní cvrkot. Nasedáme na vláček do Tatranské Lomnice a další přistupují o dvě stanice dále.

Jsme všechny spokojené a ještě si projdeme Tatranskou Lomnici a loučíme se. Bylo tu krásně!

cestování

Autor: Jitka Mošovská

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jaroslava Handlová 17.7.2017 20:22

Pěkné fotky, znám to tam a ráda bych se do Tater ještě někdy vrátila.

Olga Štolbová 9.7.2017 18:46

Jitko, díky za povídání a hlavně za fotky. Tam všude jsem byla a dušička závidí. *********

Alena Tollarová 8.7.2017 22:58

Evo, Ty něco vyprávěj o bolavém kolenu! Bilíkovu chatu mám někde na čb fotce. Ale v barvě je to tedy lepší. A ve skutečnosti určitě úplně nejlepší.

Jana Šenbergerová 8.7.2017 22:30

Tam bych se ráda ještě někdy podívala.

Hana Rypáčková 8.7.2017 21:07

Moc pěkné, Jitko.

Eva Balúchová 8.7.2017 17:32

A já přidám,že po podobné cestě,jak je na fotce č.16 jsme šly s Lidmilou a Libuškou víc jak 2 hodiny.A to ještě pořád strašily medvědem.Byla jsem ráda,že jsem to s bolavým kolenem ušla,utíkat bych určitě nezvládla a nechala bych se sežhrat.

Alena Vávrová 8.7.2017 16:41

Hezky jsem si nad fotkami zavzpomínala, díky.

Marie Novotná 8.7.2017 16:22

Moje škoda,že jsem se také nevydala.Snad příště.Velice lákavé a nádherné.Díky za podívání.

Zuzana Pivcová 8.7.2017 15:55

To jste se prošly. Čtu a pomalu mě bolí nohy za vás. Ale bylo to jistě kouzelné!

Zpět na homepage Zpět na článek

Když si příroda protiřečí

Je pondělí 31.10.22, poslední říjnový den. Venku je opět šedo, jako už několik dní. Mlha si asi řekla, že tady se jí líbí, a tak se tu usadí. Je to trochu depresivní, ven se nikomu nechce, ale pejskovi je to jedno, ten prostě musí.

Naděžda Špásová

Letošní Velikonoce v Doubici

Rok se s rokem sešel a přišel čas Velikonoc. Byly to desáté svátky, které jsme prožili se svými kamarády. Byly by už dvanácté, ale covid nám na dva roky zrušil cestování.

Naděžda Špásová

Z míst popisovaných v knihách se stále častěji stávají cíle turistických výletů

Chci vidět na vlastní oči šikmý kostel v Karviné. Chci jet na dovolenou do Řecka přesně tam, kde se Sotiria potkala s Makisem. Chci tam, kde se odehrávají Chaloupky a Sudetský dům. Taková přání čtenářů často dostávají autoři úspěšných knih. Do Češka dorazil celosvětový fenomén – literární turistika.

Hana Charvátová, redakce

Do Polska nejen pro máslo

Mám ráda máslo, ale to naše, Jihočeské. Do Polska bych pro jiné, levnější, rozhodně nejela. Ale…

Marie Měchurová

Putování po českých hradech a zámcích

Někdy si s nadsázkou říkám, že naši předci nedělali nic jiného, než stavěli hrady a zámky, máme jich opravdu hodně, a tak po dvou moravských výpravách se na třetí vydáme poprvé do Čech.

Jaromír Šiša