Stereotypy

Blanko, tak jsem na tom podobně. Ráda mám věci na svém místě, přestože nejsem pedant. Dokonce i v oblékání mám ráda jakýsi stereotyp. Ovšem nechodím na návštěvy, domů se vracím jen ze svých procházek, nákupů, návštěv lékařů. Ale vracím se do svého " stereotypu " velice ráda.

Jsem na tom podobně jako Vy.Mám ráda věci na svém místě a to není jen stařecká pohodlnost, mám to ráda celý život. Ráda na čas jezdím ke své dceři na návštěvu, ale za 3 dny už se zase těším domů. S přítelkyní děláme i krátké výlety po okolí našeho města, abychom měly nějaké "zážitky" a neustrnuly jen ve stereotypu.

V tom případě jsem něco podobného. Hrnečky musí být na stejném místě, kastroly složené vždy tak, aby se dala zavřít dvířka, ale nejsem pedant. Spíš naopak, jen mám ráda věci na svém místě. A domů na ten svůj stereotyp se vždycky moc těším.

Jde spíše o rituály, na které je člověk nejvíce zvyklý doma. Nebo chcete-li o stereotypy... Jde o určitou jistotu, která nám prostě dělá dobře.

Cítím to podobně jako vy. Jen mne nikdy nenapadly ty stereotypy. Co se týká vítání, Rusové mají hezké rčení: Kdyby nebylo rozchodů, nebylo by setkávání.

Vidím to stejně. Doma mají věci místa, která mi vyhovují..., a všude jinde jsou zase věci nové a zajímavé. Svět je prima :-)

Tohle nadsázkové pojetí se mi moc líbí. U mě je to tak půl na půl. V něčem mi vyhovují věci zaběhnuté, tedy stereotypy, ale na druhou stranu zase ráda poznávám nové a hledám. Horší, když hledám marně. :-D

Seniorská zásada: Dávat věci na místa!

Ještě nejsem tak daleko a nenacházím věci na svém místě...