Bolest
ilustrační foto: pixabay.com

Bolest

30. 7. 2017

Když večer samota na mou kliku sáhne

a šedivý svůj rozehraje míč,

tu bolest v tělo zaryje svůj rýč

a divná tíseň mojí hlavou táhne.

 

To snad jen bída se strachem se spřáhne,

by zalhávala to, co už je pryč,

co rozumu by dalo klíč

k budoucnosti. A to, co páchne

 

v mé mozkovně plné vzpomínek,

co tvoří rozhnisaný pramínek

mé mysli, co zneuctívá duši,

 

to jsou ty křivdy některých mých blízkých,

jejich slov zlých, bezohledných, slizkých -

to, to mi spánek ruší!

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(4.6 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Křivdy od blízkých lidí prý nejvíce bolí. Ale jsou tu přátelé a ti je dobrým slovem zhojí. Oldřichu, jsme tu s vámi.
Jana Šenbergerová
Téma smutné, sonet krásný.
Helenka Vambleki
Plné citu, klobouk dolů. Jen škoda, že ke konci zmizel pravidelný obkročný rým

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.