Stárnutí a změna osobnosti. Je tam souvislost?
Ilustrační foto: ingimage.com

Stárnutí a změna osobnosti. Je tam souvislost?

1. 8. 2017

Stane se z bouřliváka ke konci života rozvážný klidný chlapík? Z panovačné semetriky tichá hodná paní? Nebo naopak z milé slečny ježibaba, která trápí celou rodinu? To, zda se s léty mění povaha, je další téma, které zajímá čím dál více vědců.

Souvisí to se současným boomem výzkumů týkajících se všeho, co souvisí se stárnutím. Ovšem setkáváme se s tím i v reálném životě. Snad každý si občas řekne:  Jak je to možné, že někdo zestárnul v pohodě, je s ním dobře a je v dobré kondici zatímco z někoho se stal nesnesitelný bručoun, který se před světem uzavřel?

Věci z Univerzity v Edinburghu zveřejnili v magazínu Psychology and Aging tento závěr: „Dosud se mělo za to, že charakter člověka je stále stejný. Pravdou však je, že mezi dospíváním a stářím nastanou v lidské duši obrovské změny.“ Vycházeli z psychiatrické studie duševního zdraví skotské mládeže z roku 1950. Tehdy bylo zkoumáno tisíc dvě stě puberťáků. Vyplňovali dotazníky, psychiatři zkoumali, zda jsou vytrvalí, průbojní, náladoví, zvídaví, svědomití. V roce 2012 se vědci pokusili tyto lidi prověřit znovu. Zjistit, jací jsou ve vyšším věku. Podařilo se jim vypátrat přes šest set z nich. Sto sedmdesát čtyři z nich se zkoumání podrobilo znovu. „Udivilo nás, jak se změnili,“ říká vedoucí týmu Matthew Harris. „Totálně to otřáslo všeobecně přijímanou teorií stability. Náporu věku odolaly jen dvě vlastnosti, svědomitost a temperament, v mnoha jiných směrech se lidé změnili,“ uvedl.

Na jedné straně se zdá být logické že se člověk s věkem mění. Zejména současná generace seniorů prožila život plný změn. Mnozí pamatují válku, období nedostatku, pak naopak období obrovského rozvoje včetně takzvané digitální revoluce. Na straně druhé většin psychiatrů a psychologů tvrdí, že mnoho lidských vlastností se věkem nemění, jen se prohlubují. 

„Nepočítejme s tím, že z muže, který je celý život spíše samotář, se ve vyšším věku stane zábavný a šarmantní bavič společnosti. Povahové rysy se ve stáří mnohdy ještě zvýrazní,“ upozorňuje psychiatrička Tamara Tošnerová. Když je děda zlý. Možná, že i toto zvýraznění někdy považujeme za změnu. O čemž svědčí následující příklad.

„Tatínek se velice změnil a celá rodina je kvůli tomu nešťastná,“ říká pětačtyřicetiletá Marie z Prahy. „Po sedmdesátce začal být podezíravý, nepříjemný na lidi, až zlý. Stále má pocit, že ho chce každý oklamat, okrást. Hádá se s prodavačkou u pokladny, že se ho pokusila ošidit a záměrně mu vydala méně peněz, i když mu vydala správně. Nedávno mě nařknul, že jsem manipulovala s jeho vkladní knížkou, kterou má někde uschovánu. Jenže já ani nevím kde a je mi to opravdu jedno. Jenže on ji stále tajně přendává z místa na místo, protože tvrdí, že mu ji chceme ukrást,“ vypráví. Ovšem Mariina matka má jasno: „Najednou se všichni diví tomu, jak se Ota chová, jenže on byl odjakživa hamoun, byl nedůvěřivý a podezíravý. Jenže se s přibývajícími lety jeho vlastnosti prohloubily. Já to vím velice dobře, ale lidé, kteří s ním nejsou tak často jako já, to považují za měnu osobnosti. Vedle toho pozoruju, že se změnil v tom smyslu, že je vlastně nejistý. Jako by se začal bát světa. Přibývající roky do něho vnesly nejistotu, strach, pocit, že se proti domnělým nástrahám už nedokáže bránit. Proto teď okolí připadá jako podivín. Ale zaděláno na to měl vždycky.“

Změna nebo zvýraznění? „Je velice zajímavé zkoumat, proč jsou někteří lidé s přibývajícími roky moudřejší, ale jiní naopak ne, zkrátka, jaké změny stáří přináší,“ uvedl Dilip V. Jeste, uznávaný americký geriatr. Ve svých článcích v odborných časopisech píše: „Většina lidí přemýšlí o stáří jako o neštěstí, kterému by se rádi vyhnuli. Berou ho jako nemoc. Ale stárnutí má i pozitivní stránky. Mnozí lidé jsou ve stáří moudřejší, sociálně citlivější, lépe ovládají emoce, mají schopnost sebereflexe. A mnozí naopak vůbec ne. Proto je fascinující zjišťovat, proč tomu tak je a nakolik toto sami můžeme ovlivnit.“

Vědci se shodují, že staří lidé jsou v současnosti velmi často šťastnější a méně trpí depresemi než mladí. „Ukazuje se, že přestože starší lidé ztrácejí fyzickou sílu, po psychické stránce jsou na tom lépe než mladí. Mladí jsou sice zdravější, fyzicky zdatnější, ale více trpí stresem a úzkostí. Je to zvláštní, protože na stáří mozek degeneruje, přesto jsou lidé šťastnější, moudřejší a vyrovnanější,“ upozornil geriatr.

Zdá se tedy, že některé povahové rysy a schopnosti se s věkem mění a jiné ne. Většinou se však zvýrazňují a právě to někdy vede k názorům: Ten člověk se s věkem hodně změnil. Ať už k lepšímu nebo k horšímu, je jiný.

Takže, až se s někým takovým ve svém okolí setkáme, pozor na ukvapené závěry. Každopádně nikdy nevíme, jaká vlastnost se právě u nás jednou zvýrazní, vydere do popředí. Aby pak naši blízcí neříkali: Teda, kdo by řekl, že z něho jednou bude takový protiva? Neodsuzujme ani ty naprosto nesnesitelné mrzouty, protože ani ti nejuznávanější vědci světa zatím nedokáží přijít na to, co se v našich hlavách vlastně s přibývajícími léty děje.

stárnutí
Hodnocení:
(4.3 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Domnívám se, že vlastnosti pro člověka charakteristické se s věkem prohlubují. Něco jiného jsou samozřejmě změny související s nějakým duševním onemocněním.
Jiří Libánský
Překvapivě hodně žen, které se mi svěřovaly se svými problémy, si stěžovalo na své rodiče, o které v jejich stáří pečují. Jak se změnili. Že najednou jsou nedůvěřiví, až chorobně podezřívaví, hádaví, neuznalí a naprosto nevděční. Prostě zlí. Dovedu si představit, jak to jejich potomky, kteří pro ně dělají první poslední, velmi trápí. Jestli je to změna a nebo to bylo v nich někde před tím ukryto, to nevím, ale je to zřejmě velmi časté. O to víc jsem rád, že moje, dnes již nemohoucí maminka, je i přes své stálé bolesti, pořád příjemně milá, usměvavá a vděčná za každou pomoc.
Marie Ženatová
Úplně souhlasím s paní Jakubcovou...
Drahomíra Stínilová
Souhlasím s tím, že některé vlastnosti zůstávají a prohlubují se. Sama to na sobě pozoruji. Třeba vždycky jsem nesnášela nespravedlnost. Jak vůči mně, tak k jiným. Jenže teď s tím začínám být až protivná. I drobnosti, které omezují druhého, ničení životního prostředí a další všední věci dokážu tak neustále probírat, až lezu všem na nervy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Ze své zkušenosti vím, že lidské vlastnosti se opravdu věkem jen prohlubují (viz odst.3 tohoto článku). Laskavá babička byla laskavou maminkou a hodnou holčičkou. Na to netřeba žádných výzkumů - to platí stále a platit bude.
Jana Šenbergerová
Co my už, když ani vědci nevědí ... :-) Kdo počítá s tím, že život je změna, nějak se s tím srovná, kdo s tím nepočítá, musí se s tím nějak "poprat".

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.