Poprvé  (a naposledy)  v Ambassadoru  - vzpomínka z dětských let
Foto: autorka

Poprvé (a naposledy) v Ambassadoru - vzpomínka z dětských let

10. 8. 2017

Tatínka jsem neviděla týden a on mě už netrpělivě vyhlížel. Bylo něco po osmé, stál v recepci hotelu a připadal mi nějaký rozpačitý. Nebylo to prostředí, ve kterém by se cítil dobře a sebejistě. Před časem ale s maminkou slíbili mojí sestře splnit její přání. Ta doba právě nastala.

Sestra byla hodně nemocná. Téměř celé dětství prožila střídavě v nemocnici a sanatoriu. K osmnáctinám si přála konečně vidět Prahu a přespat alespoň jednu noc v hotelu. Rodiči byl vybrán hotel Ambassador.

Já jsem tehdy byla na prázdninách u tety v Praze a měla jsem za rodiči a sestrou přijít do hotelu a vrátit se s nimi vlakem domů.

Bylo mi krásných  jedenáct let, trému jsem neznala, a tak jsem vešla do hotelu a sebejistě kráčela za tatínkem.

Jeho pohled se svezl na můj odřený kufřík, ale hlavně na dvě sytě oranžové ploché gumy, které se tehdy používaly na zavařování. Já jsem jim ale dala novou  funkci, "opásala" jsem jimi z obou stran své zavazadlo.  Nevěřícně na mě hleděl také hotelový portýr u dveří i recepční.

Otec zrudl. Nic jsem nechápala. Chytil mě za ruku a najednou jsme stáli venku před hotelem. Co  jsem provedla? Čekala jsem pochvalu za to, jak jsem skvěle vyřešila rozbitý zámek kufru, a teď jsem měla dojem, že se za mne stydí.

Přešli jsme Václavák na protější stranu k Baťovi, tehdy to byl Dům obuvi. Tam mi tatínek koupil nový, o něco větší kufr a ten "zavařený" jsme do něj ukryli a vrátili se do hotelu.

Během cesty jsem se dozvěděla, že sestře není dobře, zůstala na pokoji a spí.

Mým úkolem bylo dělat jí společnost . Rodiče se ještě chtěli před odjezdem domů projít po Praze, a tak byli rádi, že nebude sama.

Sestra stále ještě spala, a tak jsem měla čas prohlédnout si podrobně hotelový pokoj, koupelnu a sledovat oknem  lidi na Václaváku. Připadalo mi tehdy úžasné, že v pokoji je i telefon, a pečlivě jsem studovala  přiložený seznam čísel, kam je možné se dovolat.

Sestra se probudila, její nevolnost pominula, byla veselá a měla hlad!  "Musím se o ni postarat" , řekla jsem si a hned mě napadlo, co udělám! Vytočila jsem na telefonu patřičné číslo a objednala snídani na pokoj pro jednu osobu. Přišlo mi to naprosto jednoduché, stačilo jen uvést číslo pokoje.

Čekání na snídani bylo dlouhé.  Chodila jsem se na chodbu několikrát dívat, ale všude byl naprostý klid.

Až konečně! Na druhém konci chodby se objevila ženská  postava a blížila se k našemu pokoji.  Žena držela v jedné ruce hrnek a ve druhé talíř a na něm cosi. Zrychleným krokem jsem jí šla naproti a se slovy: "to je dobré, děkuju, já už  to na pokoj donesu sama" jsem se snažila dotyčné paní hrnek i talíř odebrat. Bránila se a nechápavě na mě koukala.

Nevím, jak by to skončilo, kdyby se právě neotevřely dveře výtahu a z nich vyjel číšník s plným, krásně nazdobeným  servírovacím  vozíkem. Blesklo mi hlavou:  "Tak tohle bude asi ta pravá hotelová snídaně"  a přestala jsem se s paní (asi uklizečkou)  přetahovat o její svačinu.

Tak to tenkrát měla sestra  poprvé a taky asi naposledy v hotelu " snídani na pokoj" .

Jak se tvářil tatínek, když platil účet, nevím, ale prý byl na mě tehdy i maličko pyšný, jak jsem se dobře dokázala o sestru postarat.

S tím, jak to celé bylo doopravdy, jsem se ale nikdy nikomu nepochlubila, to jsem na sebe "práskla" poprvé až dnes vám.

 

Soutěžní příspěvek - Sledujete magazín i60 delší dobu, ale ještě jste neměli odvahu či příležitost zapojit se aktivně do dění na tomto portálu? Pak oslovujeme právě vás! Buďte aktivní a vyhrajte velkokapacitní flashdisky či přímo tablet Lenovo! Více informací o "Soutěži pro nováčky" včetně jejích pravidel najdete na tomto místě.

Soutěž pro nováčky
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Marto, svěřila ses nám s hezkou vzpomínkou. Byla jsi šikovná a jsi stále. Díky za příběh.
Věra Lišková
Hezké vzpomínání, pěkně napsané. Do vedlejšiho hotelu Zlatá husa mě pozval tatínek na oběd,také poprvé a naposledy pjsem tam byla v 15 letech.
Zuzana Pivcová
Taky se mi to vyprávění líbí. Pro mě byl při návštěvě Prahy Václavák jak nějaký Západ.
Karel Hyndrák
O pár domů směrem vzhůru býval hotel Evropa, tehdy středisko pražských homosexuálů. V rámci programu PHARE nás české lektory jezdili školit Holanďané, m.j. i mladý manželský pár. Pořád se nemohli zmoci na dítě. Ubytovali se v Evropě. Ve vedlejším pokoji nějaký černoch celou noc hlasitě dováděl s několika děvčaty. Mladá Holanďanka se tak vzrušila, že při podobné činnosti otěhotněla a dítě má. Vždycky pak chtěla bydlet v Evropě (rok 1992).
Jana Šenbergerová
Je hezké, že jste si tu příhodu nenechala pro sebe. Určitě si ráda od vás zase něco přečtu.
Alena Vávrová
Marti, opravdu hezká vzpomínka na Prahu a se zajímavým příběhem. Dík, že ses podělila.
Marie Ženatová
Moc hezká vzpomínka...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.