Letos jsme absolvovali již 23. sjezd spolužáků ze základní školy. Rozesílám pozvánky a na první jsem napsal veršík, spíš říkanku, měla úspěch, a tak jsem pokračoval. Ale dát dohromady více jak 20 veršíků? Spolužačky mně to nechtějí odpustit, a tak si hned po srazu lámu hlavu. Dovoluji si pár říkanek uveřejnit, řeba se někomu budou hodit. Vždyť sjezdy jsou kouzelné!
Kolik je na nebi hvězdiček, kolik je na světě cestiček? Jednu z těch cestiček máme moc rádi, vede vzpomínkami na naše mládí.
Život je veliká mozaika, každý den pestrý střípek. Ty barevné jsou veselé,t mavé zas značí smutek. Naše mozaika velká je a střípky přibývají. Snad budou samé barevné, tmavé ať ubývají. Pokaždé, když se sejdeme, je střípek barevný, kolik jich ještě přibyde, nikdo nám nepoví.
Ve školních lavicích hezky nám bylo, pak jsme se rozešli, přátelství zbylo. Jedenkrát do roka sejdem se na chvíli, vzpomenem na mládí, co jsme kdy prožili. Doma zanecháme starosti, nemoce, nakonec rozhodnem: Tady a po roce!
Dávno nám odplula lodička mládí, vzpomínky zůstaly, máme je rádi, Lodičko, vrať se nám na malou chviličku, vzpomenem na mládí, na naši školičku.
Mládí nám odešlo, pán Bůh ví, kam, zbývá nám vracet se k radostným vzpomínkám. Na školní léta, kdy jsme se poznali na celý život s věrnými přáteli. A každé setkání je pro nás vzácné, vždyť naše mládí bylo přec krásné.
Rychle nám to utíká, jsme už vlastně staří, pokud chodí důchod, jakž takž se nám daří. Jedenkráte za rok je nám ale vesele. Uvidíme, uslyšíme ze školních let přátele. Doma nechte starosti i nemoce, budeme si povídati, co nového po roce. Někdy je hůře, jindy zas lehce, zatím nás Stvořitel nahoře nechce! (A je to dobře)
Všechny zdraví skoro osmdesátník Fanda.
Soutěžní příspěvek - Sledujete magazín i60 delší dobu, ale ještě jste neměli odvahu či příležitost zapojit se aktivně do dění na tomto portálu? Pak oslovujeme právě vás! Buďte aktivní a vyhrajte velkokapacitní flashdisky či přímo tablet Lenovo! Více informací o "Soutěži pro nováčky" včetně jejích pravidel najdete na tomto místě.
