Dámy a pánové,
ruský jazyk, byť slovanský, je prostě zákeřný v tom, že v ruské abecedě - azbuce používá některá písmena stejná jako my, ale mají jiný význam. A dokonce i některá celá slova, jako třeba „krasnyj“ Takže například údajně měl kdysi průšvih moderátor televize, když ohlásil nastupující sovětské hokejové mužstvo: „A již na led vstupují molodci s hrdým nápisem CCCP na zádech“. Jenže měl říci SSSR. (Svaz sovětských socialistických republik). Že prý tím tehdy u televize skončil. Existuje názor, že to udělal schválně.
Anebo to známé MUPY MUP napsané psacím písmem není žádný mupymupík. Čte se to MIRU MIR a znamená to SVĚTU MÍR !
Ta písmenka azbuky nejsou složitá. Nicméně – jak pro koho. Vzpomínám na svého spolužáka, Jirku Deneše, který s tím měl obrovský problém. A tak se stalo, že byl nešťastnou náhodou vyvolán k tabuli, aby přečetl domácí cvičení na téma: „Můj životopis“, které ode mne opsal. Začal číst: „Meňá zovút Líbor Fárskij“(jmenuji se…..). Přečíst to dokázal, ale vůbec nevěděl, co čte. Ruštinářka, přezdívaná Vasilísa, ovšem věděla, že se tak nejmenuje…
Když se tak nad tím zamyslím, proč tomu tak vlastně bylo? Celý socialistický tábor měl povinnou ruštinu, ale nikdo rusky pořádně neuměl. Pokoušel jsem se rusky domluvit v Maďarsku a Rumunsku, ale ani ťuk. V Sovětském svazu jsem nebyl. Ruštinářky ve školách jistě byly dobré učitelky, ale asi svázané osnovami. Nebo za tím byla obecná nechuť k ruštině? Čistě proto, že byla povinná? Či snad antipatie k Sovětskému svazu? Mně se libozvučná ruština líbí. Zvláště ruské písničky s charakteristickými tklivými, zádumčivými, ale i bojovými melodiemi. Znáte tuhle:
Gdě éta děvuška, gdě étot dom? (Kde je ta dívenka, kde je ten dům?Gdě éta báryšňa, što ja ljubjom? Gdě éta báryšňa, što ja ljubjom? Kde je ta slečna, kterou miluji?
……..a končí to happyendem:
Nátašo, býlo to chárašó… (Natašo, bylo to fajn…………..)
Mimochodem, znáte sovětskou verzi bible? Začíná slovy: „Snačála ně býlo ničevó. Ni cára, ni vódky, ni balšój okťábrskoj revoljůcii“ (Zpočátku nebylo nic. Ani car, ani vodka, ani Velká říjnová revoluce.)
Jednou jsem si dovolil malé povyražení. Byl jsem předsedou maturitní komise na jiné škole, (jako stavaři jsme se v této funkci museli na stavebních průmyslovkách v Čechách a na Moravě střídat). A při ruštině jsem se příšerně nudil. Tak jsem do toho zkusil zasáhnout, což bylo mé právo. Řekl jsem zkoušenému (rusky): „Dobře, studente, víte toho hodně o městě V. I. Lenina (Leningradu). Ale představte si , že jste tam na výletě a s někým se seznámíte. Teď, prosím, zkuste překládat po mně:
„Slečno, děkuji Vám za pomoc. Moc se mi líbíte. Mohli bychom se ještě setkat?“
Student: „Tovarišč……“ . A tím skončil. Naprostý kolaps. Ruštinářka bledla. Okamžitě jsem reagoval: „To bylo jen tak mimo soutěž. Neberte na to zřetel, paní kolegyně.“ No ale řekněte - sjednávat si rande oslovením „soudružko"?
Jindy jsem měl v naší škole dozor u maturitních písemek z ruštiny - u studujících při zaměstnání. Měli povoleno používat slovník, ale téměř všichni ho měli otevřený na první straně. Na azbuce. Zajímavé…..Zamyslel jsem se nad tím a přicházím se zlepšovacím návrhem.
Jde přece o to domluvit se. Umět si říci o jídlo, o lásku, nabídnout obchod. A klidně česko-rusko-slovensko-podkarpatsky. Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Ale musí to být slovem i písmem? Co takhle být jen dalším půlčlovíčkem, alespoň hovorově? A psát ruštinu latinkou podle hesla PIŠ JAK SLYŠ. Tedy dle výslovnosti domorodců. Toto písmo jsem (zatím pracovně) pojmenoval abzuka. Vždyť Rusové latinku znají, dnes se i u nich vyučuje angličtina. Pracoval jsem na této myšlence společně s ruským pedagogem Alexandrem Dumkinem a byli bychom rádi, kdybyste ji kladně přijali. Právě jsem vám, milí čtenáři, předvedl několik ukázek praktického použití abzuky, jen si musíte odmyslet diakritická znaménka.
Význam ruštiny v tržním hospodářství zcela jistě zase vzroste a ruština se vrátí do našich škol. Ale je nutné pořizovat do škol ruské klávesnice k počítačům? Anebo pracně ruská písmenka vyhledávat na monitorech? Proč neusnadnit život studentům? Ostatně i u angličtiny se údajně v současné době pracuje na její zjednodušené verzi pro ostatní země EU. Řekl bych, že je to užitečnější nápad, než předepisovat každé slepici, kolik smí snést vajec, pokud je členkou EU.
Souhlasíte, přátelé?
OK = vsjo charašó ? Aneb ať žije globalizace !
Titulní obrázek převzat z reklamy firmy " UčebniceMapy.cz ", zveřejněné v magazinu i60. Jedná se o oboustrannou lamino tabulku A4 s ruskou abecedou, která pomůže začátečníkům při studiu ruštiny, ať již důchodcům - samoukům, anebo studentům na Univerzitě třetího věku. Viz nedávný redakční článek Začít s jazykem po šedesátce? Ano, je to trend.
