Foto: archiv autora

Jak jsem málem přišel o oko!

7. 9. 2017

Můj příběh

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 8.9.2017 09:29

Hezká vzpomínka na klučičí šarvátku.

Věra Ježková 7.9.2017 16:27

Ještě že to dobře dopadlo. Připomněl jste mi dávno zapomenutou „rybičku“. Tu měly snad všechny děti.

Hana Rypáčková 7.9.2017 15:55

Moje maminka vždy říkala: Z hračky do plačky..

Zuzana Pivcová 7.9.2017 15:17

Vaše vyprávění je zajímavé, včetně toho závěrečného varování.

Eva Mužíková 7.9.2017 14:17

Františku, svatá pravda. I když mnohdy nejde o zlý úmysl, následky mohou být nebezpečné. A to neplatí pochopitelně jen mezi dětmi. Můj vnuk před čtrnácti dny hopsal s kamarády na trampolině. Jeden z těch větších kluků ty druhé dva jen tak z blbosti srazil hlavami k sobě. Honzík skončil na chirurgii s ošklivě naraženým nosem, hrozila zlomenina nějakých kůstek... vytrpěl si své, ovšem nevím, zda to toho původce poučilo.... Všichni rodiče seděli vedle , nic se s tím dělat nedalo..

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce