Podzim

Vy jste, Věrko, moje krevní skupina. Taky mám ráda podzimek a samozřejmě i jaro, to jsem se narodila. Pod vaše slova bych se mohla podepsat. Akorát ty maléry se mi vrbí tak nějak průběžně ;-), nejenom na podzim. Díky.

Děkuji ještě jednou. :-)

Také mám ráda podzim, ale ten lepší, s plnou náručí zlatých a rudých listů, které plnýma rukama rozhazuje. Do toho jemně prosvítá sluníčko, které se těší, že si trochu přes zimu odpočine.Zároveň nás poděluje svými plody, kterými se chlubí stromy i keře a co je hlavně žádané - houby.Radost z houbaření mi je ale už odepřena kvůli mým kolenou , do lese nevyjdu,ale kdysi jsem byla vášnivá houbařka. Stáří jenom vzpomíná.

Hezky napsané. Přeji Vám Věrko, aby jste si ten letošní užila co nejlépe, s klidemv duši.

Když je podzim vlídný a barevně teplý, je přímo požehnáním pro lovce - fotografy. Horší to je se dny sychravými, plískanicemi, rýmou a zkracujícími se dny ...

Děkuji. :-)

První odstavec vyjadřuje přesně moje pocity, jen těch roků mám za sebou poněkud víc. Přeji vám podzim bez nemilých překvapení a hodně krásných chvil v přírodě kdekoliv a těším se i na vaše fotografické postřehy.

Rozumím Ti, Věrko. Ať nás tedy tento podzim hýčká, kolébá a hýří barvami nejen v přírodě, ale i v duši.

Nijak si roční období ňevybírám, ale příroda v podzimních barvách se mi líbí.Hezký článek.

Podzimní barvy mám moc ráda a jednu dobu jsem nenosila jiné oblečení než laděné právě do těchto barev. Jediné, co mi dost vadí, je chladný vítr. musím záhy nosit čepici. Moje maminka byla Beran jako já a k stáru podzim špatně snášela, připomínal jí blízký konec. Pak ale najednou, to už byla těžce nemocná, se z auta rozhlédla po krajině a řekla, jak je ten podzim krásný, že by byla škoda ho nevidět. Dožila se pak začátku jara. Díky, Věrko, je to moc hezká úvaha.