Budeme vyrábět hedvábí
FOTO: autor

Budeme vyrábět hedvábí

17. 9. 2017

Nevím už, koho to tenkrát napadlo, ale zbláznil se do toho celý barák. Všechny děti chtěly mít bource morušového a "vyrábět" hedvábí. Samozřejmě ani já jsem nemohl zůstat pozadu. Popadla nás mánie, že budeme moci udělat maminkám hedvábné šátky a že bychom na tom mohli také zbohatnout! No, to už byl přece pořádný důvod začít chovat tuto larvu! Tak jsem začal „ výzkum “ výroby hedvábí. Abyste rozuměli. Naproti našemu domu byla zahrada Rolnické školy a tam na rohu u zákopů rostl strom - moruše. Mimochodem plody tohoto stromu  jsou velice dobré a často jsme si pro ně na strom jako děti lezli. Kde jsem sehnal housenky, to už vůbec nevím. Jestli na stromě? No přejdeme tento nedostatek a pokračuji dále. Housenky jsem dal do krabice a řádně je krmil listím ze stromu bource morušového. Jedly jako zjednaný až jsem se bál, že sežerou i samotnou krabici! Po nějakém čase se zakuklily ve schránce, které se říká kokon. Někdo „ přines “, že ten kokon, to je právě to hedvábí a že na tom jednom kokonu je snad 300 a více metrů hedvábí. Už jsme si představovali, jak taháme z krabice hedvábí a dáváme to maminkám, aby si nechaly ušít šaty. No, skutečnost byla zcela jiná!

Vylíhli se nám motýli, kteří naše kokony proděravěli a tím je úplně znehodnotili! Bylo po hedvábí a po našich představách. Dnes na to vzpomínám s úsměvem. Vždyť to bylo přece nádherné, dělat takový „ vědecký program “, a hlavně, že jsme to chtěli dělat proto, abychom udělali radost našim maminkám. Že to dopadlo jinak, než jsme si představovali, to už tak někdy u  "vědeckých" pokusů bývá!

Můj příběh Soutěž pro nováčky
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Já jedla loni v Hradci nad Moravicí poprvé moruši-tu tmavou a moc mi chutnala, od té doby jsem ji zase neviděla
Eva Mužíková
Hezký příběh, čekala jsem jak to vše dopadne:)))) Moruši jsem snad v životě neviděla..
Zuzana Pivcová
Na moruše mě upozornila jedna bývalá kolegyně, když jsem ještě byla ve vojenském archivu, který z Invalidovny přesídlil do objektu kasáren v Ruzyni. Do té doby jsem znala jen pojem "bourec morušový" a jinak nic. Moruše tam byly světlé a tmavé, obojí chutnaly výborně, jenže těch mlsounů tam kromě mě bylo hodně, takže za chvíli byly dosažitelné plody pryč. :-)
Věra Ježková
Moruše rostly u nás v ulici. Jako děti jsme je trhaly a jedly – bílé i černé. Byla to mňamka.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%