Inzerát: Ztratila jsem své (houbařské) štěstí
Foto: autorka

Inzerát: Ztratila jsem své (houbařské) štěstí

30. 9. 2017

Celá republika prožívá nevídané houbařské žně. Do lesa se chodí s prádelním košem a během dvou hodin je plný. Praváci, bedly, suchohřiby, holubinky, kuřátka … atd, atd.
Konečně mi vyšel čas a já v doprovodu svého muže a pejska vyrazila do lesa. To by v tom byl čert, abych taky něco nenašla.
Cestou mlázím posbírám všechny pavučiny, co jich tam ti malí prevítí navěšeli od stromu ke keři a zase zpátky. Nakukuji pod smrčky i borovičky, ha babka. Schovala se přede mnou pod lístek z dubu, ale nic jí nepomohlo. Hlásím manželovi, že už ji mám v košíku. Za chvíli tam přibyly i dvě, poněkud už jeté, bedličky.
Prodírám se mlázím (a mám prázdný košík) a poctivě nakukuji, kam se dá. Přece ty houby tady musí být! Nejsou!
A nebo jsou, ale jen takové, co neznám a tudíž nesbírám. Šlapeme lesem už druhou hodinu a na dně košíku se krčí pár ustrašených babek a ty dvě jeté bedly. Konečně první suchohřib. S bídou naplníme košík do poloviny. Nevadí, nemusí téct, stačí, když kape. Na kraji lesa vezmu ještě pár krásných mladých pýchavek, které vždy píšu s měkkým „í“. Nevím proč, ony asi nebudou od slova píchat, že?
Zařeknu se, že do lesa už nepůjdu, mám málo času a hodně aktivit. Morová rána v podobě sousedů, kteří na Václava přinesli plnou tašku hub, a co nepobrala taška, nesli zabalené v bundě.
A tak znovu vyrážíme. Kam? Do lesa, ale měla jsem jít raději do supermarketu pro hlívu a nebo žampiony. Ještě, že mě osvítilo a místo koše si beru jen nenápadnou papírovou tašku. Úlovek je mizerný, i když ověnčený jedním pravákem.
Do třetice vyrážíme do lesa v pátek opoledne. Miluji les a jeho ticho, a tak v těchto dnech, kdy je les plný houbařů, křičících děcek a u nás také hlučných příslušníků sousedního státu, hledám takové kouty, kde se jim mohu vyhnout. No jo, ale tam zase nejsou houby. Šlapeme docela daleko od našich oblíbených míst, která jsou zcela zničena těžbou dřeva. Člověku se svírá srdce. Co bude s krásnými Jeseníky za pár let?
Tam, kam jsme se vydali, prý rostou. Zoufám si, rostou, ale kde. A v tom na to přijdu. Ptáte se na co? Já prostě ztratila své houbařské štěstí.

A tak si dám inzerát:  "Ztratila jsem své houbařské štěstí.
                                   Zn.: Kdo ho najde, ať si ho nechá."


PS: Ale přiznám se, že kromě václavek, které fakt už začaly růst přesně v termínu, jsem našla i devět krásných zdravých praváčků plus nějaké ty babky a pár suchohřibů. Možná si řeknete: žádná sláva, ale alespoň zbylo i pro ty, co své houbařské štěstí mají pěkně na řetízku.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Koukám na fotky a úplně cítím vůni lesa a hub :-) .
Anna Čípová
Elenko, krásné povídání i fotografie. A k ocenění od redakce gratuluji.
Elena Valeriánová
Jani, ta fialka je lakovka ametystová. Je to jedlá houbička, prý, hodí se hlavně do směsí, ale je všestranně použitelná - jen klobouček, nožičky jsou tuhé. Přestože to znám, tak ji nesbírám.
Jana Šenbergerová
Mít takové "úlovky" ve foťáku, smaženici bych ráda oželela. Elen, nádhera. Ohodnocení za počin týdne ti právem náleží. Mě okouzlila ta "fialka" a bučina je jako živá ... Nicméně krásné jsou všechny tebou zvěčněné houby.
Věra Lišková
Pěkné fotky. Na houbách jsem byla letos třikrát. Ani jeden pravý hříbek jsem neviděla, přála jsem si najít takovou rodinku jako se točila na fotu dne. Náladu mě spravil Lidl, kde jsem koupila žampiony krémové a jedno malé pivo vypité doma.
Věra Ježková
Ráda bych si odepřela houbařské štěstí, jen kdybych mohla jít do lesa. Tak jsem do něj díky vám alespoň nahlédla.
Alena Vávrová
A já jsem si ho asi již vybrala, ale nějak mi to nevadí a že jsem bývala vášnivá houbařka!
Ilona Vykoukalová
Elen,nic si z toho nedělejte,jsem na tom podobně,také najdu minimum hub,lidé chodí s plnými košíky a jå mám jen na smaženici pro sebe, na mě by musely ty houby volat :-), abych je našla.
Lenka Hudečková
Eli, naše houbařská píseň, no spíš báseň zněla: Houbičky, houbičky, vystrčte hlavičky, ať já vás uvidím, úplně celičký!! Někdy to fungovalo, jindy ne...už je to let :-)
Marie Novotná
Na štěstí máš ještě štěstí fotografické a to jistě vyváží to ztracené houbařské. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.