Správná strava. Ale co to je?
Ilustrační foto: ingimage.com

Správná strava. Ale co to je?

7. 10. 2017

Vztah jídla a dlouhověkost. To je téma, o kterém se nikdy nepsalo tak často. Vznikají vědecké studie, kde kdo chce vědět, jak se stravovat, aby se dožil co nejvyššího věku v co nejlepší kondici. Takže se kolem tohoto tématu vyrojila řada mýtů a nesmyslů.

Existuje výzkum zvaný Jewettova studie. Vyplývá z něj, že současné názory na to, co je ve výživě správné, by možná nemusely být tak rigidní, přesněji, že to, co považujeme za správné ve skutečnosti na délku a kvalitu života moc velký vliv nemá. Ve Finsku, které je ve srovnání s jinými evropskými státy zemí s vysokým počtem infarktů, kardiologové vytvořili pokusnou skupinu dvanácti set obchodních zástupců. Vybrali tuto profesi, protože ji považují za vysoce rizikovou. Zkrátka, obchodní zástupci sedí stále v autě, jedí nepravidelně, jsou unavení z cestování, musí vykazovat výkony, takže žijí ve stresu. Většina z nich je obézních, má vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu, jsou kuřáci. Polovina z těchto mužů byla podrobena na pět let sledování, pravidelným prohlídkám, školením, jak správně jíst, cvičit. Druhá skupina byla vyzvána, aby žila jako dosud, aby nikdo z nich neměnil své stravovací a celkové životní zvyky. Po pěti letech byli vědci překvapeni.

Procento úmrtnosti bylo daleko vyšší u první skupiny, tedy u té, která se snažila změnit svůj život k lepšímu. Dokonce tam došlo k dvojnásobnému počtu úmrtí na infarkt. Považme, u lidí, kteří se snažili ze svého jídelníčku vymýtit cukry, alkohol, maso a podobně. Pozoruhodný pokus popisuje ve své knize Nesmrtelné tělo, nekonečná duše lékař Deepak Chopra, který je uznávaným odborníkem na téma stárnutí.

„Zvrácené výsledky ukazují, jak nesmyslné a stresující jsou dnešní preventivní techniky. Mohou, ale také nemusí, svědčit i o tom, že kontrolování cholesterolu nemá pro naše zdraví zase až takový význam, jak se nyní tvrdí,“ uvádí Deepak Chopra.

Autoři studie v jejím závěru napsali: „Ty výsledky neznamenají, že bychom se měli cpát nečistotami. Ale zároveň není zdraví prospěšné, když do života člověka vysíleného vypětím, stresem a úsilím vpadnou různí dobrodinci a začnou ho přesvědčovat, aby omezil jídlo a razantně změnil své zvyky. Ztráta autonomie je hřebíčkem do rakve.“

A právě o tom se mezi odborníky na zdravé stravování v poslední době mluví čím dál více.  Pocit svobody a štěstí je důležitější, než pocit, že musíme jíst něco, co nám ani nechutná, co je nám nepříjemné. „Miliony lidí byly naočkovány strachem z vysoké hladiny cholesterolu, neboť se má za to, že cena, kterou platíme za strach, je relativně malá ve srovnání s cenou placenou za vysoký cholesterol v krvi. To je ovšem krátkozraká teorie,“ tvrdí Deepak Chopra.

Mnozí lidé, kteří se někdy pokusili razantně změnit svůj život, s Jewettovou studií souhlasí. Podobnou zkušenost má například čtyřiašedesátiletá Věra z Prahy. „V šedesáti jsem si uvědomila, že jsem silně přibrala, že moje kondice je mizerná. Jenže v té době jsem pracovala jako prodavačka. Nemohla jsem si dovolit jíst pravidelně po malých částech, jak doporučují různí poradci. Přece si v obchodě s oblečením neotevřu krabičku s rizotem, že. Režim byl jasně dán tak, že mám polední pauzu a v mám jít na oběd. Já na oběd s kolegyněmi nechodila, místo toho jsem vzadu v kumbále jedla něco z té malé krabičky. Jenže jsem měla za den jen tu jednu krabičku. Navíc jsem byla vystresovaná, unavená, protože jsem se ani neprošla, nepopovídala s kolegyněmi při obědě. Paradoxně jsem ještě víc přibírala, má kondice se horšila, cholesterol mi stoupal. Pak mi to došlo. Dělala jsem něco, co mi vůbec nesedělo, co se nehodilo k mému životnímu stylu. Dělala jsem to jen proto, že mi nějaká mladá holka ve výživové poradně nakukala, že místo toho, abych si v poledne zašla do restaurace, mám jíst vzadu ve skladu krabičku s rizotem,“ vypráví.

Autoři Jewettovy studie mají jasný závěr. Zdravá strava  musí poskytovat několikrát denně vyvážený příjem živin, to je jasné. Ale neméně důležité je, aby byla psychicky uspokojivá. Jinými slovy, aby měl člověk dobrý pocit z toho, co jí.

Jewettova studie ukázala i následující. Vysokého věku v dobré kondici se dožívají především lidé, kteří si celý život drží stabilní váhu. Nemusí jít o vysloveně hubené vysportované jedince, ale mnohdy i lidi s mírnou nadváhou. Mít ji je mnohem méně škodlivé, než celý život kolísat mezi padesáti a sto kily, když to trochu přeženeme. Právě velké výkyvy ve váze jsou velmi nebezpečné.

Samozřejmě, že jedna taková studie nerozluští tu odvěkou záhadu, čím to je, že někdo zestárne zdráv a v kondici, zatímco někdo je nemocný už v padesáti. Ale ukázala  to, co je dobré vědět. A sice, že všichni zkoumaní zdraví dlouhověcí lidé milovali svou nezávislost, tudíž sami rozhodovali o tom, jak se stravují. Zkrátka, nedali si namluvit, že jeden rok jsou vyhlášena za nebezpečná vejce, další rok máslo, další rok maso a tak pořád dokola.

Zdravá strava
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Jez do polosyta, pij do polopita, dožiješ se dlouhá léta - se říkalo. Pokud se bude někdo úzkostně pozorovat a dělat vše podle radilů a výzkumů, nebude mít vůbec čas na normální život a opravdu uškodí sám sobě. Znám případy, kdy se držely tvrdé diety a pak přišla nemoc.
Zdenka Jírová
S článkem souhlasím, mám vlastní zkušenost, že nejlepší je zlatá střední cesta a jíst s mírou to, na co jsme zvyklí a máme rádi.
Jitka Hašková
Myslím si, že si každý musí vyzkoušet způsob stravování, jaký mu vyhovuje, jíst tak, aby se člověk cítil po jídle dobře. Různá doporučení může člověk vyzkoušet a držet se těch, která mu prospívají. Mně osobně vyhovuje jíst 3 x denně a nic mezi tím, dobré tuky, t.j. sádlo, máslo, přestala jsem jíst pšenici a výrobky z ní, peču si koláče ze žitné mouky, chléb si kupuji 100% žitný a vypadá to, že se zbavím otylosti, protože za dva měsíce jsem zhubla 1,5 kg bez hladovění. Je to můj styl a nemusí vyhovovat nikomu dalšímu.
Věra Ježková
Neumím si představit, že bych razantně změnila svůj jídelníček jen kvůli nějakému výzkumu hlásajícímu, co je zdravé. Pouze před lety po ledvinové kolice, která mi dala opravdu zabrat, jsem na rok vynechala své nejoblíbenější pochoutky, a to mléčné výrobky a hořkou čokoládu. Pak jsem se k nim postupně vrátila. Piju víc vody, aby se mi nevytvářely kameny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.