Holešovický hřbitov

Zajímavé.

Také se docela ráda procházím zajímavými hřbitovy, spíš těmi menšími a zajímají mne staré portály, mnohdy v nadživotní velikosti a ráda čtu nápisy na těchto náhrobcích. Žiji v pohraničí, tak ty staré jsou psané většinou německy, a protože trochu německy umím, ráda si tyto nápisy - i ve verších- překládám.

Taky ráda procházím hřbitovy, tam se odráží historie. U nás bychom o tom mohli vyprávět. Mám ráda staré hřbitovy, s hroby obrostlými břečťanem. Krásný hřbitov byl třeba ve Zlatých Horách. Pak tam vykáceli všechny stromy a duch hřbitova a ta nostalgie se tak nějak vytratily. Hřbitovní fotky se velmi těžko fotí. Aby byly pietní, skoro umělecké a ne jen popisné. Já sama za sebe mohu říct, že se mi povedly za celou dobu snad tři. Na Vámi popisovaný hřbitov se nikdy nevypravím, tak jsem tam byla ráda vaším prostřednictvím.

Velmi zajímavé, hřbitovy nemám ráda, ale také tam zajdu s tísní v srdci.

Tento hřbitov jsem objevila už před 20 roky. Kamkoliv se dostanu, vždy si projdu hřbitov. Každý má velkou vypovídací schopnost, zda tam žili bohatí lidé, jaké národnosti byli, jsou tam zajímavé plastiky, mříže.... Velmi snadno se poznají hroby "světských" - jsou z mramoru, bohatě zdobené. Nejvíc je jich v Senomatech u Rakovníka. Zajela jsem si tam i na pohřeb cirkusáka z Teplic. Byl to zážitek, asi 200 hostů, drahá auta, květiny. Je mi líto, že dnes je na většině smutečních oznámení uvedeno - rozloučení "v tichosti" - tedy bez obřadu.

Děkuji vám, že jste se se mnou po hřbitově prošli. Ty paneláky jsem si vůbec neuvědomila. Jeden z nich je hotel, stojí tam už hodně dlouho. Jinak hřbitov leží na hranici Holešovic a Letné, tedy ve staré zástavbě.

Moc hezký článek a zprostředkovaný zážitek. Mám slabost pro malé venkovské hřbitovy. Prolezl jsem hřbitůvky v jižním i severním pohraničí. Nevnímám hřbitov nějak příliš smutně nebo morbidně, spíš jako historii osídlení příslušné obce. I když ten "genius loci" na mne také hodně působí.....

Také se procházím po hřbitovech ráda a představuji si osudy lidí, kteří tam odpočívají. Psala jsem o hřbitově dvakrát, jednou o tom na Vyšehradě a jednou o hřbitově úplně jiném, nacházejícím se na úpatí Řípu (Dušičky trochu jinak).

Je dobře, že se v Holešovicích najde zeleň i jinde, než ve stromovce. Je to hřbitov s atmosférou. Dík za foto.

Je to moc hezký příspěvek. Kdysi jsme tu měli i fotodokumentaci květin z různých hřbitovů. Také ráda projdu nějaký hřbitov, nevidím v tom žádnou zvrácenost ani rouhačství. Už mám trochu zmapované, kde jsou (kromě vyšehradského Slavína) ještě nějaké známé osobnosti. V Holešovicích jsem ještě nebyla, je to snadno dostupné, tak se tam také vypravím. Díky.