U Sněhurky
Foto: archiv autorky

U Sněhurky

12. 10. 2017

Tak jsme s Megí a Lukym zas vyrazili na výlet. Ač byl tentokrát krátký, spíš jen za humny, opět nás obohatil. Již po výstupu z tramvaje Luky uviděl za výlohou DVD s filmem Vlk. A protože máme k těmto divokým zvířatům oba vztah, Luky navíc i díky šamanskému putování, zakrátko DVD s filmem  jsme měli oba v baťohu a těšili se, jak tento den zakončíme shlédnutím filmu.

Nicméně jsme si den užili. Prošli jsme areál Loučky u Litvínova, kde je sice mj. dnes už chátrající letní kino, ale poblíž pohádkový les. A v něm jsme si opět potvrdili, jak moc pro nás oba znamená naše přátelství, že je důležitější, než všechny prachy světa.

Prošli jsme chatovou osadu 7 trpaslíků, a děti, které tam byly, na nás koukaly jako na přízrak... Asi ještě neviděly dospěláky, kteří se umí vrátit do dětství. Megí s námi tu hru ochotně hrála, řekla bych, že ona nic nepředstírala, a zatímco my vyhlíželi Sněhurku, ona spíše z okénka vyhlížela pejska, protože její hárání se blíží... A jelikož se hned ráno vyválela v trávě a byla celá urousaná, byl jí přidělen příbytek Šmudly. V jednu chvíli jsme jí přivřeli vrátka, ale svou mňamku přece jen dostala za to, že s námi držela "basu"...

Jindy s Lukym můžeme jen tak mlčet, ale souzníme. Spolu, s přírodou, s Megí.

Den jsme oba zakončili zhlédnutím filmu o nečekaném přátelství s vlky.

Jsou ale dny, kdy se třeba dlouho nevidíme kvůli práci, a tak si musím vystačit s Megí, někdy i bez přírody, to když třeba nepřeje počasí. Nebo vezmu kolobrndu a Megí má tak tělocvik a trošku pohybu, který jí jen prospěje. Má kolobrnda se jmenuje Světluška, no řekněte, milé to jméno.

Tuhle jsme si vyšly sice v dešti, ale Megí vyfásla pláštěnku a šlo se. Skončily jsme "pod mostem", ale protože Megí usoudila, že tam žádné mňamky nenajde, cupitala do města, kde jsme se setkaly s umělou inteligencí...

Chytrá síť prý, Megí by utrousila, chytřejší pes jsem já... A kráčejíce mezi kapkami deště jsme došly k domovu do teploučka.

Važme si přátelství, tepla domova, to nám žádná chytrá síť nenahradí.

A protože raději "hovořím" snímky, než slovy, nahlédněte. A mějte krásný vybarvený podzim.

                                 

Můj příběh
Autor: Eva Krausová
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Krausová
Zuzanko, zachovat si čistou duši je to nej, co můžeme pro sebe a tedy i pro okolí udělat. Všem ženám /ale i mužům/ doporučuji si přečíst knihu Ženy, které běhaly s vlky. Sice se už nedá sehnat asi, možná jen ve slovenštině, ale v podobě pdf ano. Já už ji mám rozečtenou a dost mne zaujala.
Eva Krausová
Blanko, ani já bych si všechna jména nepamatovala-takto jsme si je s Lukym připomněli.Zuzko je škoda, že si dospěláci zapomněli hrát a jen se honí za majetkem a nesmyslama. Ivanko poetický svět je jen, když si ho takový aspoň někdy uděláme.
Věra Ježková
Hezky hravé, poetické. Meginka je sympaťačka.
Blanka Macháčková
Vždyť já už ani nevím, jak se ti trpaslíci jmenovali. Dík za připomenutí.
ivana kosťunová
Váš svět je velmi poetický.
Zuzana Pivcová
Je moc fajn, když si někdo zachová dětsky čistou duši, a pak je jedno, kolik je mu úředně let, a ani věkový rozdíl mezi lidmi není moc důležitý. Díky, Evo!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.