Foto: autorka

Je to normální?

14. 10. 2017

Můj příběh

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 15.10.2017 16:10

Konstatování, že něco není normální, považuji za běžné hodnocení něčeho, co se mi nelíbí, co považuji za výstřední apod. Nijak se tím ale nezabývám, protože to by znamenalo, že se s někým porovnávám – což zpravidla nedělám.

Jana Šenbergerová 14.10.2017 23:04

V tomto světě mi nevadí nebýt normální, protože to, co se za normální pokládá, je ve většině případů pro mě naprosto nenormální. Asi jsem z jiné planety.

Jarmila Komberec Jakubcová 14.10.2017 20:35

Normy si nastavujeme sami už tím, že vyznáváme jiné hodnoty či zvyklosti. Co je v jedné zemi normální v druhé naprosto nepřijatelné. Mohla bych uvést příklady zvyku jídla, oblékání či normy chování.Je tedy otázka kdo je normální a kdo není.Ale vždy to funguje tak, že když někdo porušuje obecné zvyklosti říkání o něm "je normální"?

Karel Hyndrák 14.10.2017 20:34

Gaussova křivka normálního rozdělení má v některých zemích legrační jméno: Francie = Křivka policejního klobouku -"Courbe de Chapeau gendarmerie"; Německo = Zvonová křivka = "Glocken Kurve". Ještě že tam Němci nezapletli křivku rozdělení zákazníků (Kunden). Normální rozdělení vzniklo z důvodu šití uniforem pro skotské vojáky. Měřili jim obvody hrudníků. Uprostřed byl aritmetický průměr, totožný s modusem (nejčetnější hodnota ) a totožný s mediánem (přesně uprostřed souboru - vznikne škrtáním první a poslední, dále druhý a předposlední, atd. Co zbude uprostřed je medián.

Alena Tollarová 14.10.2017 20:16

Jak? Tak. Normálka ...

Zuzana Pivcová 14.10.2017 19:46

To je právě to, na čem se nemůžeme shodnout. Jako normální je vnímáno to, co dělá většina. Ovšem není jasné, zda dobrovolně, nebo pod určitým psychickým či právním nátlakem. Tak je to v každém režimu, ale i třeba ve škole, v rodině, v nejbližším okolí. Stanovovat si nějaké osobní normy je hrozné.

Jarmila Komberec Jakubcová 14.10.2017 19:32

Co je pro někoho "normální" tedy v normě je pro druhého "nenormální". Vždy záleží na úhlu ohledu.Vyšinutý člověk se považuje za normálního, pohled jeho lékaře je odlišný. To je ten úhel pohledu.

Naděžda Špásová 14.10.2017 18:52

Normální je, nebýt normální. Normovat si třeba život, je podle mě blbost a přesto to spousta lidí dělá. Je to normální? A už se do toho zamotávám, tak radši končím. Je to normální?

Libor Farský 14.10.2017 17:58

Rozhodně je to zajímavá úvaha. A pro mne normální ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá