podpořit aktivisty, kteří už delší dobu brojí proti tomu, že supermarkety vykupují od zemědělců pouze perfektně vyhlížející zeleninu a ovoce. Výsledkem je neuvěřitelné plýtvání, protože ty méně vzhledné kousky pak končí na skládkách, v popelnicích nebo zaorané v polích. Tlak se tak zvyšuje, že některé supermarkety už uvolnily své přísné estetické normy a přijímají i ovoce a zeleninu s drobnými vadami. Ovšem pozor, za vadu je považováno třeba i to, že je mrkev či okurka poněkud více zakřivená nebo že se na jablku objevila miniaturní tečka. Tedy to, co odedávna bylo považováno za naprosto normální poživatelné ovoce či zeleninu.
„Supermarkety mají přesné požadavky, jaký má mít ta či ona zelenina tvar, přesnou škálu její barevnosti, přesné vymezení možných odchylek. Když při náhodné kontrole v bedně najdou jednu více zakřivenou mrkev, mnohdy odmítnou odebrat celý kamion a tak končí zelenina, která je naprosto v pořádku, jako odpad, pokud se ji už zemědělcům nepodaří dál prodat. Jde nejen o plýtvání jídlem, ale i lidskou prací, vodou, energiemi, zkrátka vším, co vypěstování zeleniny obnáší,“ vysvětluje Anna Strejcová z inciativy Zachraň jídlo, která se snaží upozorňovat na plýtvání potravinami. Nejde o malý problém. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění tvoří potravinový odpad zhruba třicet procent veškerého odpadu českých domácností.
„Na první místo nejčastěji vyhazovaných potraviny patří dlouhodobě pečivo, další skupinou, kterou se nejvíce plýtvá, je ovoce a zelenina,“ říká Martin Prokop, autor projektu s názvem Z farmy domů, jehož cílem rovněž je naučit lidi lépe hospodařit. Je to paradoxní. Na jedné straně nám supermarkety vnucují perfektně vyhlížející zeleninu a ovoce a my je pak stejně házíme do odpadků.
Rozruchu kolem vzhledu ovoce a zeleniny si všímá čím dál více lidí. „Nedávno jsem dala malé holčičce z Prahy, která u nás byla na návštěvě, jablko z naší zahrady. Řekla, že je hnusné, že takové jablko ještě neviděla. Bylo to naprosto normální jablíčko utržené přímo ze stromu. Došlo mi, že je zvyklá na nablýskaná dokonale stejná jablka z obchodů, která vypadají jako umělá,“ vypráví zahradnice Jiřina, která má velký sad na jižní Moravě. „Její máma se mi pak omlouvala, říkala, že oni jedí jen kvalitní ovoce. Bylo mi to k smíchu. Oni považují za kvalitní tu umělinu? Vždyť k nám jezdí naopak lidé z měst nakupovat naše jablka, protože mají chuť, jakou jablka vždy měla. Ta krásná umělá nablýskaná, která přiletěla kdo ví odkud, mi připadají bez vůně, bez chuti,“ dodává Jiřina.
Ano, téma rozděluje společnost. Zatímco části lidí vadí, když je na jablku miniaturní tečka a kvůli ní si ho nekoupí, party mladých lidí nyní vyrážejí na pole, protože podlehli módě takzvaného paběrkování. Dříve narození, kteří žili na vesnicích, zřejmě tuší, o co jde. To, co dříve bylo doménou chudých lidí, je dnes v módě. Jde v podstatě o hledání toho, co na polích zůstalo.
„Zpočátku nás velmi překvapilo, jak hodně zeleniny zůstává po sklizni na polích. Jde o naprosto normální zeleninu, se které jde udělat kvalitní jídlo,“ říká Anna Strejcová. Při jednom takovém výletu na pole lidé z iniciativy Zachraň jídlo sesbírali tři sta dvacet kilo kedluben a sto padesát pět kilo salátu. Proč zůstaly na polích? Nevyhovovaly přísným požadavkům obchodních řetězců co se týká vzhledu.
Zástupci obchodních řetězců na snažení aktivistů reagují mnohdy tvrzením, že zákazník o zeleninu a ovoce s vadami nestojí, že si vybírá to krásné, bezchybné. Ale diskuse na toto téma je nyní ve společnosti tak silná, že se v tomto směru zřejmě něco změní. Roli v tom hraje i to, že mnoho mladých rodin propadlo takzvaně přírodnímu způsobu života a chtějí svým dětem dávat potraviny, které nejsou nijak chemicky upravovány. Což se například o perfektně vyhlížejících lesknoucích se jablkách stoprocentně říct nedá.
Trendu na podporu vzhledově nedokonalé, ale chuťově kvalitní zeleniny a ovoce, propadli i mnozí kuchaři. A tak probíhají akce, kdy uznávaní kuchaři z luxusních restaurací záměrně předvádějí, že se dá připravit skvělé jídlo z naprosto obyčejných, takzvaně nedokonalých surovin, které by někdo nechal shnít na polích. Každopádně jde o trend sympatický a proto je dobré o něm vědět.
Tak jestli třeba někdy v obchodě potkáme poněkud zajímavě zakřivenou mrkev či hrušku s nějakou tou tmavou tečkou, kupme si je. Jsou to hrdinky. Protože se dokázaly prosadit i v době, která nedokonalosti a přirozenosti moc nepřeje, ať už jde o zeleninu nebo o lidi.
