Prosím, neházejte na mne rajčata a vajíčka. Vím, že samochvála smrdí, ale jak jinak se mám prezentovat jako aktivní senior? A aktivní, to já určitě jsem. Můj plánovací diář je zaplněný v každém řádku...a v některém dni toho chci stihnout vícero. Jak to všechno začalo? Od kolika jsem vlastně senior?
Vrátím-li se k padesátce, byla jsem nezaměstnaná bába, kterou už nikdo pět let nechtěl a nepotřeboval. Mí potomci se začali rozmnožovat, tak jsem mohla fungovat aspoň jako babička, k dnešku šestinásobná. Sehnala jsem si práci v Bohumíně a přestěhovala se tam. Našla jsem si kulturní spolek Maryška, protože mou zálibou je literatura, a začala jsem sama psát. Zde jsem poznala i svou lásku, s kterou jsem dodnes. V Maryšce mohu svou tvorbu prezentovat a točit se kolem kulturního dění. A celých třináct let přikládám ruku k dílu, protože stále něco připravujeme. Koncerty, besedy, výstavy, soutěže. Já tu několikrát do roka čtu svou tvorbu veřejně, naposled 20.10.2017.
V roce 2007 jsem vydala svou první knihu „Kdo má židli, bydlí“ a píšu dál. Ještě jsem zapojená v klubu literátů, kde se scházíme s dalšími spisovateli a básníky. Abych si aspoň trochu posílila sebevědomí, začala jsem v třiapadesáti studovat Univerzitu třetího věku. Pro onemocnění páteře jsem musela v práci skončit a zas ten problém, jak přečkat dobu do důchodu? Začala jsem podnikat. Žádný velký projekt, jen rok hlídací služba na stavbě obytného domu. Pak jsem se opět stala nezaměstnanou. Našla jsem si malinkou brigádičku, šest hodin týdně pracuji jako špión v supermarketu a zjišťuji, jaké mají ceny zboží. V roce 2011 jsem v sedmapadesáti konečně odešla předčasně na zasloužený odpočinek.
Z prvního důchodu jsem si koupila foťák a začala objevovat krásy tohoto koníčka. Okamžitě jsem se zapojila do dění zdejšího seniorklubu a začala žít jako šťastná seniorka. Předsedkyně Hanka mě informovala o webu pro seniory. Zaregistrovala jsem se, ale nějak neměla čas se tam častěji dívat a ani mne nenapadlo nějak přispívat. Pak jsem se chytla drápkem...a už nepustila! A začala vydávat své články a vyžívat se při přípravách Hrátek s češtinou. A stále píšu, letos jsem o prázdninách napsala pro vnoučka pohádkovou knihu o mýdlové víle.
Ráda se zapojuji do dění knihovny, školila jsem se na kurzu úpravy digitálních fotek. Mám ráda akce knihovny zaměřené na literaturu – besedy se spisovateli, čtení dětem. Například jsem na jaře četla dětem v mateřské škole své pohádky. Poslala jsem je jednou do soutěže...a vyhrála.
Akce města také nevynechávám. Naposled jsem si minulý týden zajela na kole cyklookruh Bohumínem. Musím být při každém rekordu města. Každým rokem plavu v plavecké soutěži měst. Přihlásila jsem se do fotosoutěže Romantický Bohumín. Občas si chodím zacvičit do přírodní tělocvičny v hobbyparku. Občas dojdu do solné jeskyňky. Není mi lhostejné dění kolem mne, a proto se zapojuji i politicky. Pracuji v komisi kultury. Iniciovala jsem zbudování Knihobudky na bohumínském nádraží. Každým rokem prodávám symbolické květinky měsíčku lékařského na Dni proti rakovině.
Miluji Scrabble a přihlašuji se do městského turnaje, odkud si vždy odnesu bronz nebo stříbro.
Ráda cestuji po naší republice a poznávám i cizí kraje. Jak jsem až do důchodu skoro nikam nejezdila, protože jaksi nebylo za co, teď si to užívám plnými doušky a za těch šest let už jsem byla několikrát v Chorvatsku a taky na Slovensku, v Polsku, v Itálii, ve Francii, ve Švédsku, v Bulharsku a letos na Rhodosu.
Jak se k mým aktivitám staví Dimi? Podporuje mne, pomáhá mi. Ví, že nesmím nosit těžké věci, tak nakupuje. Rád vaří a je to on, kdo u nás udržuje teplo rodinného krbu. A já se ráda ke krbu vracím. A nejen já. Našeho šikovného dědečka milují bez rozdílu všechna vnoučátka. S těmi taky ráda trávím společné chvilky.
Ale nejvíce času trávím s naším seniorklubem, kde se zúčastňuji většiny akcí a některé sama připravuji. S členy chodíme plavat, do kina, divadla, na koncerty, na různá sportovní klání, jezdíme na výlety autobusem, vlakem, na kole. Poslechneme si přednášky, besedy..., vyrobíme si nějakou dekoraci či dárek, zahrajeme si v klubovně karty. Svůj život bez seniorklubu si už vůbec nedovedu představit a aspoň touto cestou chci poděkovat naší předsedkyni Hance za čas, který nám věnuje.
Ze schůzí našeho seniorklubu:
„Máme pozvání na krajské sportovní hry v Ostravě, chce si jít někdo zasoutěžit v jednoduchých disciplínách?“
„Jááá!“ hlásím se. Přivezu stříbrnou medaili v pétanque. A od těch dob startuji každý rok. Nejde o sportovní výkony, jde o ten pěkně strávený den s vrstevníky u nenáročného sportu.
„Kdo z vás by se zapojil do projektu Počteníčko? Je to hodinka týdně, kdy se čte klientům domova pro seniory.“
„Jááá!“ hlásím se. A třetím rokem chodím obveselovat bábrlinky, které se vždy na moje čtení těší.
„Kdo přijde do klubovny na soutěž ve skládání puzzle?“
„Jááá!“ hlásím se. Veni vidi vici.
„Kdo pomůže při letní dětské akci Prázdninový kolotoč? Je potřeba zabavit jedno dopoledne asi třicet dětí, které musí trávit prázdniny ve městě."
„Jááá!“ hlásím se. A připravím pro děti běh v sedmimílových botách (gumákách)
„Kdo přijde na turnaj v adventure golfu?“
„Jááá!“ hlásím se. Nevyhraju, ale pěkně jsem si zahrála a ještě nadělala spoustu fotek.
„Kdo přijde na vánoční posezení?“
„Jááá!“ hlásím se. A ještě s dalšími šikovnými členkami připravíme kulturní vložku BABYBALET.
„Založili jsme webové stránky našeho klubu, kdo by tam něco přidal?“
„Jááá!“ hlásím se. Dostanu přístup jako administrátor a dva roky na náš web ťukám pozvání na akce a hodnocení už proběhlých. A aby to bylo zdokumentováno věrohodně, fotím (věrohodně a věru, hodně) a pět let vkládám fotky na Rajče
„Připravili jsme pro Vás cvičení na páteř, kdo má zájem?“
„Jááá!“ hlásím se. Už dva roky si pod vedením odborníka procvičuju zbídačelé obratle.
„Pánové z městské policie nám nabídli kurz sebeobrany, kdo by měl zájem?“
„Jááá!“ hlásím se. Pak s další dvacítkou seniorů trénujeme prvky, kterými možná jednou překvapíme útočníka.
„Mám chuť uspořádat turnaj ve Scrabble, kdo si zasoutěží?“
„Jááá!“ hlásím se. Pak s Hankou rozdrtíme všechny další hráče.
„Pozveme odbornici na kurz Trénování paměti, kdo by měl zájem?“
„Jááá!“ hlásím se. Absolvuji deset lekcí a mám málo, tak sama pro naše seniorky celý rok připravuji podobné cvičení mozku.
„Krajská rada pořádá Retrotábor, má někdo zájem?“
„Jááá!“ hlásím se. A prožiju v roce 2016 se čtyřicítkou seniorů aktivní týden her a soutěží.
„Po úspěšném retrotáboru, uspořádáme letos/2017/ další retro tábor. Kdo by chtěl jet?“
„Jááá!“ hlásím se. S devadesátkou seniorů zažiju další sqělý týden s vrstevníky a na konci jsem vyhodnocena jako nejaktivnější tábornice.
„Je tu nabídka na kurz první pomoci, má někdo zájem?“
„Jááá!“ hlásím se. Po školení mám dobrý pocit, že bych snad dovedla pomoci, nebo bych uměla pomoc aspoň zavolat. A to se mi moc hodí, když na schůzi zkolabuje jedna naše seniorka a všichni se zvědavě shromáždí kolem. Jen já a Hanka máme stejný nápad – volat 155.
„Vyjedeme si na cyklovýlet, kdo se přidá?“
„Jááá!“ hlásím se. A pak šlapu, šlapu a leje ze mě, ale jsem šťastná.
„Eva připravila vlakový výlet do Brna, Přerova, Chotěbuze, Olomouce...Majka s Hankou připravily autobusový zájezd do Luhačovic, Opavy, Brodku... Olga připravila zájezd do divadla...kdo chce jet?“
„Já, já, já, já pojedu!“ A fotím a píšu o tom na naše webovky.
„Kdo se chce zapojit do křížovkářské ligy?“
„Jááá!“ A nejen luštím! Já ty křížovky pro další seniory skládám...jo, to je, panečku, makačka na bednu, když tam senioři nechtějí anglické názvy, kterými se současné křížovky jen hemží.
„Kolik družstev se přihlásí na seniorské sportovní hry?“
„Jááá!“ a sestavím družstvo, s kterým buď vyhrajeme nebo vybojujeme druhé místo.
„Knihovna připravila s podporou města další Univerzitu třetího věku s novými tématy, má někdo zájem?“
„Jááá!“ A tak začínám od letošního října už podruhé studovat.
„Město připravilo v kině Dny zdraví. Kdo se chce nechat změřit?“
„Jááá!“ A jdu, abych se dozvěděla, že mám zvýšený cukr, že mám zvýšený cholesterol, že mám třicet kilo nadváhy, že můj metabolický věk je 78 let...
Půjdu se poohlédnout po Spolku přátel žehu – myslím, že ho už brzo budu potřebovat.
SOUTĚŽ AKČNÍ SENIOR - Znáte ve svém okolí ženu či muže v seniorském věku, kteří jsou něčím výjimeční? Kteří například mají za sebou nějaký mimořádný sportovní výkon, řídí ve vysokém věku firmu, pracují pro charitu, malují obrazy, hrají divadlo, vystudovali vysokou školu apod.? Představte tyto akční seniory našim čtenářům - napište o těchto lidech příběh nebo s nimi udělejte rozhovor a vyhrajte některou z cen! Více informací o soutěži najdete na tomto místě.
