Když se z vlastní kůže vysvlékám
Ilustrační foto: pixabay.com

Když se z vlastní kůže vysvlékám

1. 11. 2017

Byla ve mně touha
po mracích,
tajná přání, skrytá
v rozpacích,
vločky sněhu, jindy
dravý proud,
tělo, které chce tě
obejmout.

Byly ve mně květné
neděle,
milování víc než
dospěle,
žhavé slunce, jindy
zatmění,
vášeň, jež se v ticho
promění.

Dál je ve mně láska
ukrytá,
jasná, krásná, trochu
složitá,
tajná přání stále
ještě mám,
když se z vlastní kůže
vysvlékám.

Moje poezie
Hodnocení:
(4.8 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Tvoje verše - radost číst. Jaktože když dva dělají totéž, není to totéž?
Jana Šenbergerová
:-)
Blanka Macháčková
Já si vaše verše vždy recituji. Jsou nádherné.
Věra Ježková
Nádhera za srdce beroucí. / Vieles kann der Mensch entbehren, nur den Menschen nicht. Ludwig Börne
Eliška Murasová
Umíte to tak nádherně napsat.
Květa Chobotová
děkuji za poetické chvíle.....mooooc krásné.
Jiří Libánský
Opět, co verš, to perla.
Elena Valeriánová
Poetické, krásné, nedostižné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.