Z materiálu přineseného
i

Z materiálu přineseného

10. 11. 2017

Vincenc Rendl byl člověk šetrný. Začínalo to spořící inkoustovou tužkou a končilo vlastnoručně přineseným osmdesátikilovým elektrickým motorem. Hodil se k ručně zhotovené cirkulárce. Příslušenství k pile vytvořil kamarád a stolař Honza Topič. Cirkulárka pak sloužila po celá léta jemu i synovi Fanouškovi. Byla primitivní s oplechovaným stolem. Ani otec Vincenc, ani jeho nezručný syn nedošli žádné újmě. Oba se totiž řídili železným pravidlem. Před řezáním si ukliď pod nohama a při řezání za žádnou cenu neodstraňuj z pultu nic rukou. Vždy nějakým dřevem! Řezání dřeva, štípání a ukládání do dřevníku se stalo Fanouškovou vášní. Naprosto jinak nešikovný syn ještě ovládal sečení trávy kosou Brežněvkou.

Otec Vincenc byl zručný lesní pytlák. Nelovil zvěř, ale vozil z lesa suchárky. Byl dokonale zaštítěn komunistickou legitimací. Když jej Zdeněk Fierlinger jako sociálního demokrata prodal komunistům, neprotestoval. Když pak vozil na vozíku z lesa nakradené suchárky, říkal:,,Hajný si na mne nedovolí. Ať si něco začne s komunistickou stranou!" Bylo až s podivem, co tato lesní včelička dokázala z lesa dopravit na dvorek svého stavení. Přivezl nejen dřevo palivové, ale postavil z přineseného i dřevník a kurníky.

Ve spoření byl naprosto dokonalý. Pořád se pohyboval kolem domku. Lepil všechno s minimálním nákladem. Z místního hliníku přivezl ,,speciální“ hlínu zdarma. Pak zakoupil jeden pytel cementu. Vodou rozdělal hlínu, přidal hrst vápna a všechno posolil špetkou cementu. Říkával: "Franc, dělám takzvanou prodlouženou maltu!“ Při stavění mluvil důsledně slangovým zednickým nářečím. Používal slova jako vógrys, cólštok, vasrvók.

Fanoušek byl člověk líný a otci se vymlouval, že se musí učit. Otec to bral v potaz s tím, že nechce míti z kluka vola. Když pak Fanouš studoval na železniční průmyslovce ve Valticích a dostal se do průšvihu, otec zakročil. Fanouš šel na rande se spolužačkou do zámeckého parku a přehlédli tabulku Hraniční pásmo, vstup jen na povolení. Zadržel je příslušník Pomocné stráže a podal hlášení do školy. Fanouškovi hrozilo vyloučení ze školy. Otec zareagoval jako pravý revolucionář. Řediteli začal tykat a zatlačil jej do rohu. Oháněl se vymyšlenými známostmi s vysoce představenými soudruhy. Delikvent vyloučen nebyl.

Při domácím kutění měl Vincek stavební dozor. Dědek Šimon z matčiny strany byl bývalý zednický polír. Ti dva se často hádali. Dědek se vrátil z války až v roce 1920, kdy mu hrozilo vytesání jeho jména na pomník padlých. Byl někde v zajetí, pracoval na statku a staral se o dobytek i báryšnu..Dědek miloval taroky a dobré pití. Někdy se vracel domů potokem a nadával na ubohý stav silnic. Pak jej udělali starostou. Vincek mu v dobré náladě říkával: "Ty stará vykopávko!“ Šimon nadával Bassama terentete a tvrdil, že za Protektorátu se zvedala pravice a volalo se Hajzl Hitler! Jednou sváželi otec s dědkem obilí se sedláky od mlátičky. Otec byl vpředu u oje, dědek Šimon na konci. "Vincku, hamuj!“ křičí dědek. "Neříká se hamuj, ale šlajfuj!“ poučuje otec.

Fanoušek pozoroval otcovo snažení z povzdálí. Marně jej otec učil roubovat. Zahrada mu nepřirostla k srdci. Otci to vadilo, ale kniha v rukou syna byla přednější. Chtěl mít vzdělance, a tak synův odpor k manuální práci toleroval.

Otec se praštil přes kapsu a objednal novou dlažbu do chodby. Nechal si ji odborně položit, Fanoušek pomáhal. Nová dlažba zářila novotou. Vedla ale chodbou a dlouhou předsíní na dvorek, A to byl kámen úrazu. Po nové dlažbě bylo nutno na dvorek přepravovat uhlí a dřevo! V dřevníku bylo kolečko s kovovým kolem. To by nové dlažbě nesvědčilo. Otec zareagoval po svém. Z fabriky, kde byl údržbářem, přinesl starý gumový pás z dopravníku. Z nádraží jej oba chlapi přinesli srolovaný v trámku. Idea byla tato. Jakmile přivezou uhlí, seberou chlapi v dřevníku gumový polštář a umístí na nově položenou chodbu. Pás pak přebýval ve dřevníku až do doby, než přivezou uhlí. Na tuhle dobu Fanoušek čekal.

Před barákem je vysypána hromada uhlí. Otec a syn jsou připraveni ji dopravit na dvorek. Otec už je ve dřevníku a volá syna, aby pomohl gumový pás navinutý na trámku přinést do chodby. Syn odmítá, Vzpoura! Jak Fanouš nebyl nikdy v životě bit, očekává otcovu reakci doplněnou fackami. Rozčilený otec běží z dřevníku ztrestat vzpurného potomka. Ten vybíhá na ulici. Rozzuřený otec vybíhá ven a vytřeští oči. Syn stojí připraven k odvozu s novým kolečkem, opatřeným gumovým kolem! Vedle stojí ještě jedny, vypůjčené od souseda Václava.

A zcela z míry vyvedený otec se rozřehtal zdravým smíchem. A pak pronesl větu plnou uznání. Pravil: "Franc, ty nejseš takové nemehlo, jak jsem si myslel!“

Holt nový způsob myšlení!

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
No, hlavička také není k zahození. Nejen rukama živ je člověk. :-)
Zuzana Pivcová
Fanoušek se vymlouval, ale aspoň se něco naučil. Tak trochu jako já. :-D
ivana kosťunová
Tyhle zlatý český ručičky ! Taky jsem je nikdy neměla.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.