ilustrační foto: pixabay.com

Výjezdní zasedání pomocí invalidního vozíku

20. 11. 2017

Můj příběh

Autor: František MENDLÍK

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Olga Štolbová 25.11.2017 09:32

Františku, dík za chlapský humor. Občas potřebujeme všichni aspoň trochu nadsázky. On je ten náš život také trochu horor, ale když už jsme se rozhodli, že ho dožijeme, co nám zbývá. *****

František MENDLÍK 25.11.2017 07:58

Honzíku já jsem využil možnosti trochu lhát, což je autorovo právo, Jsem ale rád, žes potvrdil to naše druhé narození.

Jan Krones 24.11.2017 19:50

Tak jest. Vyprávím to poněkud jinak.

František MENDLÍK 23.11.2017 17:54

Honzíku na tomto místě použij lupu a vyhledej povídku Jak si topí Eskymáci z 9.10.2012

Jan Krones 23.11.2017 14:56

Francku, nepodařilo se mi najít tu tvoji povídku o bojovém cvičení v zasněžených Krušných horách. Ale několikrát jsi se o něm zmínil. Mám podezření, že si to pamatuji trochu jinak... ale sníh, iglú a tank ti potvrzuji.

Libor Farský 21.11.2017 16:11

Vždyť to bylo velmi lidské, mně se povídka moc líbí.

František MENDLÍK 21.11.2017 08:08

Paní Jírová. Každé pravidlo má výjimku. Ze stovek humoristických povídek, které jsem napsal vybočují ze žánru jenom dvě.

Zdenka Jírová 21.11.2017 00:16

Pane Mendlíku, nepište už takové horrory, moc jste mne polekal. Určitě už máte pozitivnější myšlenky.

František MENDLÍK 20.11.2017 18:11

Paní Blešová, to mělo ještě pokračování. Odvedl jsem toho strojvedoucího do dopravné kanceláře. Strčil jsem mu do úst cigaretu. Tak se mu klepaly ruce, že si ji nebyl schopen zapálit. Jí jsem se pak rozklepal dodatečně!

František MENDLÍK 20.11.2017 16:27

To,první znovuzrození může potvrdit Honzík Krones, můj spolubojovník. V Krušných horách jsme si spolu postavili iglu Bylo nám zima ,tak jsme ji opustili. Do rána zapadla novým sněhem a přejel ji tank!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá