Za Bertíka

Jiskra v oku,

pružnost v skoku,

ta mu nikdy nechyběla.

Jeho paní při venčení

vždy ho věrně provázela.

Léta běží, čas se zkrátil,

do psího ráje se vrátil.

Je tam v dobré společnosti.

Určitě mu smutno není,

i když nedostává kosti.

Dokud mohl, moc se snažil,

přítulností mnohé blažil,

svou bábinku miloval.

Býval tady, a už není.

Někde však skotačí dál.